Antibiotika v těhotenství


Farmakoterapie v průběhu těhotenství je stále častější. Může za to vyšší věk rodiček a nižší počet těhotenství připadající na jednu ženu, čímž stoupá rizikovost těhotenství. Antibiotika patří v těhotenství mezi časté podávané léky. Platí, že profit léčby musí mnohonásobně převyšovat možná rizika.

Co je farmakoterapie v těhotenství

Farmakoterapie v průběhu těhotenství je stále častější. Může za to vyšší věk rodiček a nižší počet těhotenství připadající na jednu ženu, čímž stoupá rizikovost těhotenství. Vícečetným těhotenstvím zase přispívá rozmáhající se asistovaná reprodukce. Rozšiřuje se i snaha léčit plod ještě v děloze. Farmakoterapie však nesmí vývoj plodu v děloze ohrozit, proto stále u léků platí co nejvyšší obezřetnost při jejich podávání v graviditě. Antibiotika patří v těhotenství mezi často podávané léky. Platí, že profit léčby musí mnohonásobně převyšovat možná rizika.

 

Farmakoterapie v obdobích těhotenství

Pro vývoj plodu a jeho možného ohrožení léky jsou jednotlivá období rozdílná. V období početí a v prvních 14 dnech platí pravidlo „vše anebo nic“, což znamená, že dojde-li k poškození vajíčka, to zanikne nebo se dále vyvíjí nerušeně. Jen málokterá žena plánuje těhotenství natolik, aby se vyvarovala všech škodlivin v době početí. Rozhodujícím obdobím z hlediska výskytu vrozených vývojových vad je období od poloviny prvního měsíce do ukončení třetího měsíce. Z hlediska farmakoterapie je pro plod „nejbezpečnějším“ 2. trimestr a 3. trimestr do 3–4 týdnů před porodem. Placenta brání hromadění látek z léků v tkáních plodu. Poslední týdny před porodem je třeba dávat pozor u dlouhodobě působících léků. Po porodu je potřeba vědět, že léky přecházejí do mateřského mléka, a tak mohou ovlivnit zdraví novorozence. Pro ovlivnění plodu a novorozence z hlediska působení léku je důležitá dávka, délka užívání, placentární průnik, vylučování léku samotným plodem a koncentrace léku v plodové vodě, stejně tak jako průnik do mateřského mléka.

 

Pravidla podávání antibiotik v těhotenství

1. trimestr – řada žen otěhotní neplánovaně, i např. v období užívání léků včetně antibiotik. Naštěstí v tomto období platí, že oplodněné vajíčko buď zanikne nebo se dále vyvíjí. V období do ukončeného 12. týdne, je lidský zárodek nejcitlivější, a proto s podáváním antibiotik musíme být obezřetní. Bezpečná z hlediska plodu jsou antibiotika penicilinové řady. Naopak podávání antibiotik tetracyklinové řady se nedoporučuje, jelikož způsobují poruchy tvorby zubní a kostní hmotnost.

2. a 3. trimestr – první volbou zůstávají antibiotika penicilinové řady. Od 2. trimestru můžeme podávat makrolidová antibiotika. Lékař volí makrolidy vyšších generací, které jsou těhotnou lépe tolerovány. Aminoglykosidová antibiotika podáváme krátkodobě (5 dnů) a jen v kombinaci u závažných stavů např. při předčasném odtoku plodové vody a předčasném porodu. Metronidazol v průběhu gravidity podáváme jen vaginálně. Sulfonamidová chemoterapeutika můžeme bezpečně podávat v průběhu 2. a do poloviny 3. trimestru.

 

Léčba onemocnění v těhotenství

1) Ledviny a močový měchýř

Zatížení ledvin a močového měchýře matky je v průběhu těhotenství zvýšené, avšak záněty vedou ke zvýšenému riziku předčasného porodu, proto je nezbytné je léčit. Nejčastější diagnózou je zánět močového měchýře nebo hnisavý zánět ledvin. Onemocnění je provázeno vysokými horečkami a vyžaduje vždy hospitalizaci. Lékem první volby jsou aminopeniciliny, alternativně je možné použít amoxicilin nebo amoxicilin v kombinaci s kyselinou klavulanovouí. Amoxicilin volíme po zvládnutí akutní fáze onemocnění. Terapii korigujeme podle kultivace a citlivosti.

 

2) Infekce v těhotenství

Cesta infekce k plodu vede nejčastěji z pochvy a děložního hrdla. Infekce může postihnout plodové obaly, placentu i plod. Rovněž infekce v okolí (zánět močových cest, zánět slepého střeva) může ovlivnit těhotenství. Důležité je, ve které fázi těhotenství k infekci došlo. Plod se může nakazit i při porodu v porodních cestách. Výsledkem infekce může být předčasný odtok plodové vody. Nebezpečná v době těhotenství je i bakteriální vaginóza (Gardnerella vaginalis). Léčí se makrolidovými antibiotiky, klindamycinem a aminopenicilinem. U většiny nositelek proběhne těhotenství bez komplikací až do termínu porodu. Kvasinková infekce se léčí lokálními antimykotiky, na průběh a délku těhotenství nemá vliv.

 

3) Streptokok skupiny B v těhotenství

Streptokok skupiny B je nejčastějším život ohrožujícím onemocněním novorozenců. Zvýšené riziko představuje nízká porodní hmotnost, delší dobu odteklá plodová voda a horečka za porodu. Infekce je přenášena z mateřské vaginální flóry. Přeléčení infekce v těhotenství nesnižuje riziko, avšak podávání penicilinových antibiotik snižuje riziko přenosu. Léčba je efektivní, pro novorozence netoxická. Screeningu streptokokové infekce by se měly podrobit všechny těhotné ženy mezi 35. až 37. gestačním týdnem. U těhotných s pozitivním výsledkem je doporučena vaginální léčba (nitrofurantoin). U těhotných, kde byl strepotokok skupiny B potvrzen se při porodu podávají antibiotika (ampicilin), v šestihodinových intervalech až do porodu. Dostatečně účinný je i penicilin. Při alergii na penicilin se podávají cefalosporiny.

 

Pohlavní nemoci v těhotenství

A) Gonorea – je pohlavně přenosné infekční onemocnění. V těhotenství probíhá nemoc bezpříznakově, což může způsobit předčasný odtok plodové vody. Plod se může při vaginálním porodu infikovat a čtvrtý den po porodu se u něj rozvine gonokoková blefaritis, která neléčena může přejít na rohovku. V léčbě se uplatní cefalosporiny, penicilinová a makrolidová antibiotika.

B) Syfilis – screening na syfilis patří mezi povinná těhotenská vyšetření. Výskyt onemocnění narůstá, a to i mezi těhotnými ženami. Vzhledem k nebezpečnosti infekce pro plod je důležité dodržovat dva odběry v průběhu gravidity. Léčba je účinná vysokými dávkami penicilinu G.

C) Herpes simplex virus – riziko infekce narůstá především jako genitální forma onemocnění. Infekce v těhotenství vede k potratům, předčasným porodům, vážným onemocněním u novorozenců končícím smrtí nebo dlouhodobými následky. Největší riziko pro plod představuje vaginálně vedený porod. Prevencí je tedy provedení císařského řezu. U většiny případů se naštěstí jedná o recidivy, kde riziko přenosu na plod je velmi nízké. Jednak proto, že virémie trvá jen 2–5 dnů, koncentrace viru je nízká a plod je chráněn mateřskými protilátkami. Je-li infikován partner, doporučuje se sexuální abstinence. Uplyne-li delší časový interval od odtoku plodové vody, je pravděpodobnost infikování plodu velká a císařský řez přestává mít smysl.

 

Borelióza v těhotenství

Nákaza boreliózou je v současné době na vzestupu. Přenáší se infikovaným hmyzem, nejčastěji klíštětem. Projeví se chronickým zarudnutím kolem místa vpichu. Později se objevují bolesti v kloubech, neurologické poruchy a poruchy kardiovaskulárního aparátu. V těhotenství může zapříčinit smrt plodu nebo předčasný porod. U plodu byly popsány srdeční vady a slepota. Léčba spočívá v dlouhodobém podávání antibiotik. V těhotenství volíme ampicilin, amoxicilin nebo cefalosporiny, v druhé řadě pak antibiotika makrolidové řady.