Antibiotikum není antipyretikum


Mnoha antibiotika jsou na trhu již desítky let. Přesto dochází nezřídka i k jejich nasazování i u pacientů s virovými infekčními chorobami, kde nejsou vhodná. Zbytečně se tím však zvyšuje antibiotická rezistence – odolnost bakterií vůči působení antibiotik v případě nemocí, u kterých zabírat mají. U virových onemocnění má smysl užívat spíše antipyretika, léky na vysokou teplotu a horečku.

Čtvrtina dospělých lidí v České republice se podle průzkumu z roku 2015 stále mylně domnívá, že antibiotika zabíjejí viry. Na ty ale antibiotika nemají žádný vliv, přičemž většina chřipek a nachlazení je způsobena právě viry. Užívat při těchto nemocech antibiotika tedy nemá žádný smysl. Navíc ani nesnižují horečku a neomezují ani další příznaky nachlazení. V případě virových onemocnění je rozumné dát dítěti lék na snižování horečky (antipyretika), dbát o dostatečný přísun tekutin a naordinovat mu klid na lůžku. To platí i pro dospělé.

 

Musí jít o bakteriální infekci

Antibiotika zastavují nebo zpomalují růst bakterií. Buď obsahují látku proti jedné bakterii, nebo působí proti více druhům (takovým antibiotikům se říká širokospektrá). Lékař může udělat test moči, případně odebere krev nebo udělá výtěry, které se analyzují v laboratoři. Zbytečnému užívání antibiotik lze předejít i měřením hladiny bílkoviny označované jako CRP. Test snadno a rychle ukáže, zda v organismu probíhá infekce a zda ji způsobují bakterie, či viry. Mnozí lékaři díky kapce krve z prstu už přímo v ordinaci vyhodnotí hladinu CRP, a to během pár minut. Můžete si také koupit komerční test CRP a sami tak předem zjistit, zda váš organismus antibiotika opravdu potřebuje. Délka užívání antibiotik závisí na charakteru zánětu způsobeného bakteriemi, obvykle se pohybuje od jednoho do dvou týdnů.

 

Nespotřebované léky vraťte do lékárny

Nejhorší je, sobě či svému dítěti, při nemoci naordinovat antibiotika, která vám doma někde zbyla z minulosti. Za prvé si ani po testu CRP nemůžete být jisti, zda vám antibiotikum prospěje, za druhé neumíte zvolit ten správný lék na určité potíže, za třetí ho pravděpodobně nebudete mít doma dost, aby bakterie zlikvidoval a nakonec za čtvrté – většina z nás léky doma neskladuje správně, takže může dojít ke snížení jejich účinnosti či jiným změnám. Nespotřebované antibiotikum je třeba vždy vrátit do lékárny k likvidaci a nechat si při nemoci předepsat jiné. Při správném užití antibiotik by vám doma ani žádná zbýt neměla. Jinak se může stát, že bakterie ve vašem těle přežijí a způsobí další problémy. Navíc příště už mohou být vůči účinku antibiotik odolnější.

 

Nejde jen o chřipky

Při podávání antibiotik chybují i lékaři, a to často na nátlak nemocného, který má pocit, že bez předepsání léku byla návštěva odborníka zbytečná. Neděje se to ovšem pouze u nás. Například ve Francii dostává antibiotikum zhruba polovina nemocných, kteří navštíví ordinaci lékaře s běžným nachlazením. Naopak v Německu se antibiotika předepisují jen výjimečně. Vyšší spotřeba antibiotik zde neznamená, že Francouzi jsou méně nemocní. Nadměrné užití antibiotik není pouze u chřipek a nachlazení, ale i u jiných virových onemocnění. Typicky nevhodné je předepisování antibiotik u planých neštovic. Tento fakt, že antibiotická léčba nefunguje na virové infekce, se může zdát jednoduchý a notoricky opakovaný, přesto v praxi mnozí nemocní při varicellové infekci dostanou antibiotika takzvaně „pro jistotu“.