Dítě a spánek


Ospalé děti jsou podrážděné, neklidné, impulzivní, někdy plačtivé, lítostivé, emočně labilní, úzkostné a mají horší školní prospěch…

Význam spánku

Dostatečný spánek je nezbytnou podmínkou zdraví. Je jednou ze základních potřeb člověka obecně. Význam spánku je v tom, že rozsáhlý útlumový stav, který je jeho podstatou, poskytuje celému organismu, zejména nervovým buňkám a mozku, dokonalý odpočinek na obnovu jejich činnosti. Spánek má tedy celkový ochranný charakter. Člověk jej potřebuje na obnovení a načerpání tělesných a duševních sil.

Nejvýraznějším projevem spánku je ztráta kontaktu spícího s okolím, která je způsobená útlumem centrální nervové soustavy. Motorické funkce jsou ve spánku velmi změněné, postupně ochabuje svalstvo, člověk zaujímá pasivní polohu. Zpomaluje se metabolismus, klesá potřeba živin, kyslíku, zpomaluje se krevní tlak i tělesná teplota. Duševní činnost je ve spánku snížená a nekontrolovaná.

Fáze spánku a bdění u dětí v závislosti na jejich věku

Od raného věku lze u dětí odlišit několik základních stavů, jejichž výskyt vykazuje určitou pravidelnost. Rozlišujeme tři stavy bdění a tři stavy spánku. Mezi stavy bdění patří – aktivní bdění, bdění bez zaměřené pozornosti, fňukání a pláč. Mezi stavy spánku patří – klidný spánek (odpovídá NREM spánku), aktivní spánek (odpovídá REM spánku – objevují se charakteristické rychlé pohyby očí a svalová aktivita, pro tuto fázi je také typické, že pokud se nám v ní zdá sen, tak si jej téměř vždy vybavujeme) a spánek nediferencovaný, tzv. přechodný.

K vývoji jednotlivých period klidu a aktivity dochází již u plodu v posledním trimestru těhotenství. Donošený novorozenec bdí asi 6 hodin denně, bdění trvá maximálně několik desítek minut. Do konce třetího měsíce se ustálí 2–4hodinový cyklus příjmu potravy, který určuje střídání spánku a bdění. Po třetím měsíci života se vytváří rytmus spánku a bdění s maximem spánku mezi 0.–5. hodinou ranní. Velký význam na utvoření denního rytmu má výchovný vliv rodičů, především pravidelné krmení, ukládání k spánku, společné aktivity, koupání atp., a odlišení denního a nočního rytmu. Většina kojenců nespí kontinuálně a během noci se opakovaně budí. Pokud dítě po probuzení pláče, mohou to rodiče považovat za poruchu spánku, ale je to naprosto normální projev dítěte tohoto věku. V novorozeneckém věku převládá aktivní spánek (40 %) nad klidným (25 % doby spánku), u kojence se poměr typů spánku převrací. Po 6. měsíci věku tvoří klidný spánek asi 60 % doby spánku.V dětství se doba spánku postupně zkracuje, denní spánek většina dětí opouští před nástupem školní docházky. Potřeba spánku se zvyšuje v období zvýšené zátěže, typicky v době dospívání, kdy je současně s prodloužením doby spánku tendence k posunu usínání do pozdních nočních hodin.

Optimální doba spánku u dětí v závislosti na věku

Věk                 Spánek celkem (hod.)           Spánek denní (hod.)

1 týden                       16                                                       8

1 měsíc                       15                                                       7

6 měsíců                    14                                                       4

12 měsíců                  14                                                       3

2 roky                         13                                                       2

3 roky                         12                                                       1

5 let                             11                                                       0

9 let                             10                                                      0

14 let                            9                                                       0

18 let                            8                                                       0

Pokud vaše dítě spí více či méně oproti uvedeným hodnotám, nemusí to být rozhodně důvodem k obavám, že se jedná o poruchu spánku. Potřeba spánku je individuální. Při pochybnostech se obraťte na svého pediatra.