Nejčastější onemocnění genitálu u chlapců


Onemocnění zevního genitálu v dětském věku vznikají buď na vrozeném základě či se objeví během dětství. Nejčastěji se jedná o zúženou předkožku, nesestouplé varle a abnormální rozšíření šil šourku u adolescentů. Z urologického hlediska je také závažná tzv. hypospadie, která také může způsobit problémy na genitálu dítěte. Tato onemocnění jsou běžná.

Nesestouplé varle (kryptorchismus)

Znamená nepřítomnost varlete v šourku a je nejčastější vrozenou vadou – postihuje až 30 % nedonošených a 2–3% donošených chlapců. Rizikovými faktory jsou: porodní váha (nejdůležitější faktor), nedonošenost, obezita matky, vystavení rodičů pesticidům, výskyt v rodině, atd. Varle se může zastavit na kterémkoli místě sestupu. Ve dvou letech vede chybná poloha varlete k postupné ztrátě zárodečných buněk. Následkem může být neplodnost. Komplikací může být také nádor – riziko v takovém varleti je asi 5x vyšší než ve varleti fyziologicky uloženém.

Vyšetření

Vždy se jedná o fyzikální vyšetření, které se provádí v teplé místnosti, v „tureckém“ sedu. Důležité je také, zda má chlapec varle v šourku při koupeli v teplé vodě. Je-li v této poloze varle volně stažené do šourku, nemusí se léčit. Pomocným vyšetřením je také ultrazvuk. Objevit se pořadí přibližně 80 % nesestouplých varlat.

Léčba

Preferuje se chirurgické řešení, při němž se varle umístí a fixuje do šourku. Případně se odstraňuje nevýznamné nevyvinuté varle. Hormonální léčba není doporučována. Léčba by měla být ukončena do 18. měsíce věku. V léčbě nehmatného varlete se používá laparoskopie.

 

Fimóza a konglutinace

Nepřetažitelnost předkožky může být způsobená fimózou nebo konglutinací – u novorozenců je nepřetažitelnost častá, postupně dochází k vývoji široké, oddělené a plně přetažitelné předkožky.

Konglutinace

Znamená slepení předkožky s žaludem. Násilné uvolnění předkožky je pro dítě bolestivé a není doporučováno. Rizikem je poranění okraje předkožky s možným zjizvením a zúžením. U malých dětí se očekává postupné spontánní uvolňování předkožky. Zbytková konglutinace se uvolňuje až ve školním věku. Kortikoidní masti nejsou doporučované.

Fimóza

Znamená zúženou předkožku. V prvních měsících života je konické zúžení předkožky normální. Doporučuje se do dvou let věku předkožku neuvolňovat a násilně nepřetahovat. U chlapců s nadouváním předkožky při močení nebo po proběhlé infekci nebo zánětu předkožky se indikuje léčba kortikoidní mastí, která často fimózu vyřeší. V další péči se doporučuje promašťovat předkožku postupně ji rozšiřovat po koupeli dítěte. U trvající fimózy nebo jizevnaté fimózy se doporučuje v předškolním věku operační řešení – částečná nebo úplná obřízka.

 

Varikokéla

Znamená abnormální rozšíření žil šourku. Varikokélu nalézáme u 15 % adolescentů, v průběhu dalšího života spontánně nemizí. Je většinou asymptomatická, obvykle si jí všimnou právě rodiče nebo pediatr. Vzácně je spojena s tupými tahavými bolestmi v šourku, zvlášťe při delším stání a sportu. Klinické vyšetření pohmatem se provádí zásadně ve stoje. U adolescenta je obtížné rozhodnout, zda pro něj bude časná operace přínosem. U dětí jsou k léčbě tedy indikovány především varikokély spojené s jinými komplikacemi. V ostatních případech by měl být pacient sledován (cca v ročních intervalech) do doby než je možno spolehlivě zhodnotit spermiogram. Pacienti s normálním spermiogramem léčbu nepodstupují. Obecným principem léčby je přerušení větví vnitřní testikulární žíly (chirurgicky).

 

Hypospadie

Jedná se o neúplné vytvoření přední močové trubice. Incidence je 1 : 125–300 narozených chlapců, onemocnění je geneticky determinované a částečně dědičné. Onemocnění je spojené s předním rozštěpem předkožky a žaludu, u 1/3 hypospadií je současně ohnutí penisu. Hypospadie je diagnostikována při porodu. Vyšší stupně mohou být problémem při plodnosti. Prakticky všechny stupně hypospadie jsou chirurgicky léčitelné. Operace se doporučuje od jednoho do tří let věku chlapce. Komplikací asi u 1/3 pacientů je močová píštěl, která se operačně s odstupem uzavírá.