Vyhledávání dotazů

Zvolte kategorii


Věk dítěte


Štítky

Zrušit filtr

Poradna

Nevíte si rady se svou ratolestí? Pošlete nám svůj dotaz, na který Vám odpoví zkušený lékař.



Dobrý den, prosím o radu s mateřským mlékem. Jsem 5 dní po porodu a mléko má žlutou (cca banánově žlutou) barvu a je řidší konsistence. Je to v pořádku? Děkuji. Hanka

Vážená maminko !
Již na konci těhotenství začíná mléčná žláza produkovat mateřské mléko - v této fázi produkuje tzv kolostrum (mlezivo) - hustou, někdy nažloutlou tekutinu. Kolostrum neboli mlezivo je tedy první mléko, které kojené dítě dostává. Obsahuje větší množství bílých krvinek a protilátek ( tzv. imunoglobulinů ) než zralé mateřské mléko. Vysoké množství imunoglobulinu A (IgA) pokryje sliznici nevyzrálého tenkého střeva dítěte - tím pomáhá chránit dítě před průnikem mikroorganismů do organismu, zároveň pomáhá předcházet i vzniku potravinových alergií.
Zhruba po dvou týdnech od porodu se kolostrum ( nažloutlé mléko ) postupně mění v tzv. zralé mléko, které se naopak postupně může zdát řídké a je „ bílé „ až lehce namodralé barvy.
Složení mléka se samozřejmě liší hodinu od hodiny, podle toho, jak je zrovna dítě kojeno, a podle momentální konzumace stravy matkou a vlivů prostření. Kolísá zejména poměr tuku a vody v mléce.
Mléko uvolňované na začátku krmení je vodnaté s nízkým obsahem tuků a vysokým obsahem sacharidů (cukrů). Během krmení mléko postupně získává více krémovou konzistenci . Obsah tuku v mléce je primárně ovlivňován vyprázdněním prsů – čím méně v nich zůstává mléka, tím je obsah tuku vyšší. K úplnému vyprázdnění ovšem nemůže v době laktace dojít, neboť mléko se tvoří průběžně.
Z výše uvedeného vyplývá, milá maminko, že Vaše mateřské mléko je zcela normální a jeho vzhled, barva, konzistence a obsah se bude dále vyvíjet až k tzv. zralému mléku – jehož naopak bílá až namodralá barva může svádět až k domněnkám, že mléko je „slabé“ a maminky ho chtějí vyměnit za mléko umělé. Opak je však pravou a mateřské mléko je při normální výživě maminky nejideálnější výživou pro děti a první nemléčné přídavky jsou doporučovány nejdříve od pátého měsíce věku. O jejich zařazení se jistě domluvíte se svým dětským lékařem.

MUDr. Jaroslav Wiedermann, CSc.

Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem. Syn je 9dní po porodu. Přibírá hezky, ale trápí nás, že stále nechce otevírat oči. Brečí (opravdu hystericky) jen u koupání a přebalování. Často mívá zalepené oči a trochu hnisu světlé barvy v očních koutcích. Může se jednat o zánět, nebo je to jen následkem toho brečení. Děkuji za odpověď.

Vážená maminko !
V prvních dnech po porodu novorozenec prospí více jako 20 hodin denně a někdy je v prvních dnech opravdu málo vidět bdělého novorozence s otevřenýma očima. Pláč je v prvních dnech prakticky jediným vyjádřením nepříjemných pocitů. Navíc každý novorozenec je trochu jiný – některý pláče více, jiný méně. Reaguje pláčem na manipulaci tedy i přebalování a někteří zvl. na koupání, které se zase jiným velmi líbí.
Vámi popisovaný nález na očích, ale signalizuje, že asi není vše zcela v pořádku – protože „ zalepené“ oči či kapky hnisu v koutcích ukazují, že se na spojivkách něco děje – může jít o prosté podráždění nebo o zánět spojivek. Tyto stavy u novorozenců mohou být navíc spojeny i s tzv. nedostatečností slzných cest – bývá sekrece z očí, ale i zarudnutí a prosáknutí víček. V každém případě by nález měl vidět Váš dětský lékař, který doporučí podle nálezu péči o oči novorozence – borová voda , Libenar kapky …., případně dezinfekční oční kapky či mast. U jasného zánětu spojivek je někdy třeba i kapky a masti s protiinfekčním - antibiotickým účinkem
V případě přetrvávání potíží a při podezření na nedostatečnost slzných cest Vás odešle ke specialistovi – očnímu lékaři.

MUDr. Jaroslav Wiedermann, CSc.

Mám vnučku 13letou. Nedovolí, abychom se jí dotkli, nebo pohladili vždy ucukne. Je málomluvná, samotářka. Dotek a pohlazení příjme pouze od matky a otce. Má mladší sestru, kterou od mala nechce. Nechodí mezi kamarády koupili jsme jí pejska, který je její kamarád. Máme s ní zajít k psychologovi?

Milá paní,
Vaše vnučka je ve věku rychlého pubertálního rozvoje. Jedním z vývojových úkolů puberty je přijmout svoje tělo, které se tak rychle mění ve všech proporcích. V této souvislosti bývají dívky velmi zmatené, často se za tělesné změny stydí a odmítají tělesný kontakt vůbec. Také se cítí zmatené z celkového dospívání a může jim připadat, že něžnosti (od babiček, dědečků, tet, apod.), které jim projevují, je staví do role malého dítěte a tím se už přece jen tolik necítí. Pak se za projevy citů a něžnosti stydí a nevědí, jak reagovat. To, že Vaše vnučka přijímá pohlazení od rodičů, ovšem dokumentuje, že jí tělesný kontakt od nejbližších tolik nevadí, což by mohlo naznačovat docela přirozený vývoj dívky v pubertálním věku. Až potud bych v jejím chování neviděla nic zvláštního. Zarážející jsou ovšem další informace, jako je málomluvnost, samotářství, nedostatek vrstevnických vztahů, které jsou v tomto věku velmi důležité. Možná je jen stydlivá introvertka, ale může jít o děvče, které má problém vztahy navázat, možná jí brání sociální úzkost, nízké sebevědomí a podobně. Odmítá přijmout mladší sestru, což může být jen součástí běžné sourozenecké rivality, může jít ovšem o hlubší problém, zahrnující jak zmíněnou sourozeneckou rivalitu, tak jiný vztahový problém, může případně prožívat negativní emoce (např. žárlivost, závist, nedostatečné emoční nasycení, atd.).
Základní otázkou je, zda se takovou, jak ji popisujete, jeví pouze Vám nebo i ostatním členům širší rodiny. Vnímá ji, stejně jako Vy, také její učitelka? Vidíte možná jen určitou výseč chování, zatímco jinde se třeba začleňuje dobře a nepůsobí tak nápadně, jak popisujete. Fakt, že jste jí pořídili pejska dokumentuje, že jste pochopili, že potřebuje „probudit“ emoce. Určitě jste udělali dobře.
Doba dospívání může být pro některé mladé lidi skutečně dost náročná. Pokud se s rodiči dívenky shodnete na tom, že se její psychosociální vývoj výrazně odlišuje od přirozeného vývoje jejích vrstevníků, pak bude návštěva psychologa určitě dobrým krokem. Když je samotářka, může mít problém se někomu svěřit. Psycholog se může k harmonii nebo disharmonii jejího osobnostního vývoje lépe a kvalifikovaně vyjádřit na základě provedeného psychologického vyšetření. Psychologické vyšetření by měl doporučit praktický lékař pro děti a dorost, kterého by měli kontaktovat rodiče. Psycholog Vám také může na základě rozboru jejího chování přesněji stanovit, kde je příčina jejího chování a poradí, jak případné problémy řešit.

doc. MUDr. Libuše Stárková, CSc.

Dobrý den, mám 6tydenního chlapečka. Má na zadečku přímo u řitního otvoru takové malé bílé tečky. Má to i pod varlaty ale tam jich nemá tolik. Plně ho kojim, ale teď má docela problém z vyprazdňováním. Vyprázdní se tak jednou za dva dny. Nejčastěji používám na zadeček sudocrem. Budu ráda za odpověď moc děkuji z pozdravem Zuzana.

Vážená maminko,
Obávám se, že na Váš dotaz mohu odpovědět jen s obtížemi. Váš popis kožního nálezu je velmi strohý a pokud bychom se měli dobrat správné odpovědi, bylo by nutné nález především vidět. Je vždy třeba vědět, zda ty „bílé tečky“ jsou na kůži, která je jinak nezměněna (zarudnutí či jiné změny), jaká je velikost těch teček, či lze-li je odstranit např. setřením vatou či tamponkem. Pokud jsou tečky na kůži zarudlé (kolem genitálu a konečníku bývají lehké opruzeniny zvláště u novorozenců a malých kojenců velmi časté ), mohlo by jít o projevy zánětlivé – např. tzv. pustulky - drobné puchýřky obsahující drobné kapičky hnisu při lokální infekce zlatým Stafylokokem nebo drobné bílé tečkovité povláčky při infekci plísňové (kvasinky) - tyto změny - tečky lze ale většinou setřít.
Pokud je kůže jinak nezměněna, potom by mohlo jít nejpravděpodobněji o tzv. míilie. Mílie jsou podobné akné. Jde o cystičky vyskytující se v oblastech těla, kde jsou vlasové váčky a mazové (potní) žlázky, jsou 1 až 2 milimetry velké a jedná se o výrůstky na keratinu, který způsobuje jejich tvorbu zejména v oblasti očí a nosu u novorozenců, ale mohou se vyskytovat i v jiných částech těla, například kolem genitálu. U dětí jsou časté a nijak neohrožují zdraví. Jsou považovány za přirozené a měly by mizet v průběhu času. Jak jsem však již v úvodu řekl, nejlépe to bude zkonzultovat s Vaším dětským lékařem.
To stejné platí i pro druhou část Vašeho dotazu. Pro děti plně kojené platí, že většinou mají typickou frekventní stoličku kojeného dítěte - žlutou - vzhledu „smažených vajíček“. Variabilita je však velká a vzhledem k tomu, že mateřské mléko je nejpřirozenější stravou novorozenců a kojenců, může být prakticky téměř kompletně vstřebáváno a zůstává jen málo zbytků – tudíž frekvence stolice může být u některých novorozenců a kojenců různá. Není vzácností, že je stolička i za několik dní. Vyprazdňování potom může být v „tuhých bobcích“ a dělat potíže. I když u kojených dětí nepředpokládáme tzv. dysmikrobii (narušení střevní mikroflóry), může podání probiotika vést k úpravě i konzistence a frekvence stoliček. Nejvhodnější jsou preparáty Biopron kapky či Biogaia kapky. Pokud by bylo nutné i přesto upravit vyprazdňování stolice, potom se musíte domluvit s Vaším dětským lékařem (rektální rourka, glycerinový čípek či malé klysma) a hlavně musí posoudit, zda-li je jinak nález na bříšku v pořádku.
Sudocrem je přípravek pro každodenní ochranu a péči o pokožku dítěte. Tento krém účinně potlačuje začervenání a podráždění pokožky. Je tak vhodný na léčbu opruzenin, ekzémů, akné a drobných spálenin. Snad jen jednu poznámku – je potřeba ho nanášet v co nejtenčí vrstvě. V opačném případě by se mohl po zaschnutí podílet i na ucpání pórů a vývodů žlázek a tím třeba potencovat i tvorbu mílií.

MUDr. Jaroslav Wiedermann, CSc.

Dobry den. Můj syn ma na hornim i dolnim vicku zapouzdrele jecne zrno. Mudr.Tihon z Chocenske polokliniky chce provest chirurgické odstraneni pod narkozou jelikoz jsou synovi necele tri roky. Muj dotaz zni jestli by jste mi treba nedoporučul nejaky homeopaticky pripravek? Nejdriv bych chtela zkusit homeopatii nez davat syna uspat. Do ted mel masticku maxitrol ale bohuzel bez uspesne lecby. Moc dekuji za odpoved Moravkova

Dobrý den,
léčba ječného zrna se liší v akutní fázi, kdy probíhá zánět mazové žlázy ve víčku a v chronické fázi, kdy je ve víčku přítomná vazivová jizva, která vznikla v důsledku hojení akutního zánětu. Standardní postup je ten, který provedl kolega Tihon. Obvykle se podávají antibiotika a ev. kortikoidy (u pacientů nad 3 roky) v akutní fázi pro zklidnění zánětu a pak se ev. chirurgicky odstraňuje chronická jizva hmatná ve víčku (tedy to tzv. ječné zrno). Homeopatika (např. Staphysagria 15CH nebo Belladonna 9CH, atd.) jsou podle dostupných informací potenciálně účinná při správné indikaci zkušeným homeopatem ve fázi akutní. Protože je již ošetřujícím očním lékařem navrženo chirurgické odstranění ječného zrna, předpokládám, že onemocnění je ve stabilizované chronické fázi a s plánovaným postupem dr. Tihona proto plně souhlasím.

MUDr. Miroslav Dostálek, Ph.D.

Dobrý den pane profesore. Prosím o radu. Roční chlapec v 10/2016 prodělal Salmonellosu / TT 40 st C, zelená vodn.stol. s hlenem/, léčen symptomaticky, stav se krásně upravil, chlapec prospívá, je bez obt., stol. je prav., bez příměsí, ale přetrvává nález Salm.enter.opakovaně- proto asi po 2 měs. při akutní bronchitidě přeléčen Sumetrolinem 10 dnů, stav je beze změn. Chlapec od 10/2017 užívá stále probiotika /Biopron forte,Hylak, Pearls,Lactobacily/. Děkuji za odpověď a přeji hezký den.

Vážená maminko,
Velmi rád se Vám budu snažit poradit, nicméně moje rady mohou být jen čistě teoretické, protože jim bude chybět informace o objektivním nálezu Vašeho syna. A ty má Váš ošetřující dětský lékař nejlepší.
Z výše uvedeného dotazu vyplývá , že Váš syn prodělal typickou alimentární (z jídla) akutní střevní salmonelovou infekci (typ salmonelové infekce z bakteriologického nálezu či sérologie ? – vedle klasické infekce Salmonela enteritidis, může být S.typhi murium, S.paratyphi či atypickými salmonelami ..). Jde o tzv. „toxikoinfekci“ – protože na klinickém obraze se podílí jednak infekce - změny na sliznici – otok, který může vést k produkci hlenu, někdy i krvavého a také vliv toxinů , které salmonely produkují – zvyšují vylučování tekutin ze sliznice do střeva – tím vzniká řídká až vodnatá stolice, což může vést k až k rozvratu vnitřního prostředí. K infekci střevní stačí zvláště u malých dětí velmi malé množství bakterií (z kuřecího masa, vejce, krémů připravovaných z vaječných žloutků, nepasterizované mléko – přímo od krav …), infekce se může šířit od člověka i od zvířat).
Podle vašeho popisu proběhla infekce standardně při symptomatické léčbě – probiotika, dietní opatření, antipyretika s dostatečnou nabídkou tekutin. Léčba salmonelové infekce není potřeba léčit antibiotiky, samozřejmě pokud nedojde k systémovým komplikacím – většinou u pacientů s poruchami obranyschopnosti - imunity (naštěstí poměrně vzácným, ale vždy je nutné na ně myslet - celková infekce organismu prokázaná v krvi s ev. lokálním postižením např. kloubů či mozkových blan ev. rozvoj autoimunního onemocnění – především kloubních, svalových …).
Bohužel se někdy stává, častěji u nejmenších dětí, že akutní onemocnění přejde do tzv. nosičství – tj. vylučování bakterií stolicí s asymptomatickým průběhem (a to bývá častěji, pokud se salmonelová infekce s nekomplikovaným průběhem léčí neindikovaným podáním antibiotika. Nosičství salmonel většinou bývá krátkodobé – 30 – 60 dní, ale může mít i prolongovaný průběh – může trvat i měsíce a probíhá asymptomaticky. Kromě dlouhodobé aplikace probiotik nemáme prakticky nic k dispozici. Zdrojem nosičství jsou bakterie v zažívacím traktu - s těmi by se měla přirozená střevní flóra nakonec s pomocí přísunu laktobacila vypořádat. Je třeba občas kontrolovat kultivační vyšetření stolice. Je faktem, zvl. u dospělých, může být rezervoárem infekce např. i žlučník. Je také vždy nutné vyšetřit stolice u sourozenců a rodičů, či dospělých, kteří se podílejí na výchově dítěte. Nosičství je potom limitací výkonu práce v potravinářství. U dětí pokud je průběh asymptomatický, tedy bez příznaků – průjem, bolesti břicha, teploty – je při ev návštěvě kolektivního zařízení nutné situaci projednat s ošetřujícím dětským lékařem a vedením kolektivního zařízení - je nutná zvýšená hygienická péče při manipulaci se stolicí.
Situace se zásadně mění při každém horečnatém onemocnění – zvl. s příznaky celkové infekce vč. laboratorního průkazu zánětlivých markerů, postižení kloubů, kostí, či příznaků orgánové infekce. V těchto případech je návštěva a vyšetření praktického dětského lékaře nutná!
Pokud je nosičství dlouhodobé, je možné konzultovat specialistu na infekční onemocnění, ke zvážení ev. přeléčení salmonelové infekce antibiotikem dle citlivosti.
Na tento postup jsou však názory velmi rozdílné, protože jak jsem výše uvedl, při primární neindikované léčbě antibiotiky může být nosičství potenciováno.

MUDr. Jaroslav Wiedermann, CSc.

Dobrý den, dcera, necelých 6 měsíců, má na stehně (přechod mezi zadečkem a stehnem) vystouplou jakoby modřinu, cca 7cm. Už asi 3 dny, nyní výraznější. manžel se domnívá, že jde o kousnutí hmyzem, klíště neměla. Mě se to jeví spíše jako modřina, ale nevím z čeho. Je u dětí riziko trombózy? Příp. při kousnutí hmyzem je možná borelióza? Děkuji za informaci.

Milá maminko,
Omlouvám se, ale začnu také dotazem. Proč jste již nenavštívila svého praktického dětského lékaře? Zvláště, když Vámi popisovaná změna na kůži dolní končetiny Vaší dcerušky vykazuje určité změny. Navíc z dotazu nelze odhadnout prakticky nic, snad kromě velikosti skvrny – ale již nic neříká, jak se i ta velikost mění, jestli je skvrna teplá na pohmat, jestli jde o zatuhnutí jen v kůži, nebo zatuhnutí postihuje i podkoží, případně vystupuje-li skvrna nad úroveň okolní kůže (nebo je nad niveau kůže jen okraj) stejně tak je nutné posoudit například místo ev. vpichu, které může být viditelné třeba i jen lupou.
Vyšetření pohmatem také posoudí případnou bolestivost, možnost odbarvení skvrny při tlaku na skvrnu, zda-li je při hmatném ztuhnutí skvrna pohyblivá proti spodině. Tyto informace spolu s posouzením skutečné barvy skvrny – může jít o zarudnutí – erytém či lividní (namodralé) až cyanotické (modré zbarvení) kůže. I podle přesného určení barvy, struktury zbarvení (centrální výbled) spolu s celkovým vyšetřením dítěte – celkové známky infekce, změna nálady, posouzení hybnosti celkové a především končetiny s ev. doplněním vyšetření laboratorních známek infekce, případně poruch srážení krve či serologického vyšetření například u boreliózy. Spolu s celkovým vyšetřením dítěte může takto provedené komplexní vyšetření vést k diagnostickému závěru a odpovídající léčbě. Je nutné říct, že někdy je závěr jasný na první pohled a jde o banální záležitost lokálního podráždění kůže vzniklém při opruzenině, nebo při píchnutí hmyzem, ale v některých případech je ještě nutné využít při pátrání po etiologii nálezu i konziliárního vyšetření specialisty (kožní lékař, hematolog, infekcionista ev. chirurg …).
Diferenciální diagnostika může být velmi široká od lokálního podráždění, traumatické změny (i při banálním tlakovém inzultu), infekce, projevů krvácení do kůže až po postupnou manifestaci např. vrozeného hemangiomu – tedy benigního novotvaru, který zvl. v kojeneckém věku může mít velmi širokou paletu projevů s postupným zvětšováním se v průběhu prvního roku věku.
Jak vidíte i nález zdánlivě banálního nálezu na kůži může mít velmi širokou diagnostiku, která se ale neobejde bez zcela konkrétního vyšetření odborným dětským lékařem, který má navíc možnost využít v případě nejistoty konzilia odborných lékařů.
Navíc bych zdůraznil skutečnost, že i lokální změny je vždy nutné dát do souvislosti s celkovým interním a neurologickým nálezem u dítěte, a to zvláště čím je dítě mladší. Lege artis – tedy postup podle lékařských pravidel je nutný a musím říci, že hledat odpovědi a řešení u „Dr.Googla“, případně na sociálních sítích je postup nesprávný a nevede ke správnému řešení. Internet je jistě dobrým pomocníkem a já sám ho využívám k doplnění odborných informací – ale ty je potřeba filtrovat a používat jen k doplnění pečlivého klinického vyšetření. Setkávám se ve své praxi u rodičů s obrovským množstvím dezinformací pocházejících z internetu, protože čtenář si vybere většinou to, co mu vyhovuje a na druhé straně mnohé příspěvky jsou od laiků či pseudoodborníků.

MUDr. Jaroslav Wiedermann, CSc.

Dobrý den, mám skoro dvouměsíčního chlapečka a máme teď problémy s kojením. Zpočátku pil hodně i kolem stovky, zato nyní pije méně, mezi 60-90 výjimečně sto. Takže za den pije okolo 500 ml, ale spíše pod 500. Pije tak 5 minut a pak usíná. Takže teď váží necelá 4 kila. Takže dítě přibývá, ale pomalu. Doktorce se to však nelíbí. Je to tedy špatně? Budu muset dítě přikrmovat? Děkuji za odpověď.

U dítěte, které váží 4 kg je skutečně 500 ml mléka za den málo. Asi bude skutečně nutno zvážit dokrm umělou kojeneckou výživou, pokud se laktace nezvýší.

MUDr. Pavel Frühauf, CSc.

Dobrý den, moje dcera, 23 měsíců, začala trpět zácpou. Do 21. měsíce měla vyprazdňování ukázkové, bezproblémové. Poté začala "kakat" po 3-4 dnech. Každý den několikrát tlačí, ale nic se nepovede. Někdy u toho kňourá až brečí. Rozmezí bez vyprázdnění se začalo prodlužovat na 5-7 dní. Nepomáhá ani Lactulosa, ovocné šťávy, lněná semínka. V jídelníčku má každý den ovoce i zeleninu, pije okolo 1 litru vody denně a sladkosti nejí. Žádný stres nemá, na nočník nenutíme, tzn., že zatím má plenky. Pediatr doporučil glycerinové čipky, které jsme 2x zavedla, ale jako stálé řešení to není. Nevím zda tlačí a nemůže a bolí ji to, nebo je to psychické a stolici zadržuje. Každopádně mě tento stav trochu stresuje, a proto píšu o radu. Děkuji, s pozdravem Tereza Polášková.

Je třeba podívat se na konečník zda tam nemá trhlinku, ta vede k zadržování stolice, protože to při vyprázdnění stolice bolí a děti stolici zadržují. Režim, který provozujete je pořádku, Lactulosu – neudáváte kolik dostává – lze zvyšovat až do dvojnásobné dávky než je obvykle doporučována. Když to nepomáhá zavádí se režim, že ráno se dítě nasnídá a potom dostane glycerinový čípkek – po něm se vždy chce, e nutno chvíli podržet „půlky“ aby ho dítě hned nevypudilo a potom vyysadit na nočník – a tento režim ranního rituálu se provozuje 2 týdny s tím, že potom se dodrží ranní snídaně, odebere čípek a obvykle se podaří stolici hned po ránu vyprázdnit a dále dodržujeme ranní režim se snídaní.

MUDr. Pavel Frühauf, CSc.

Dobrý den mám 11let syna.Když chci aby mi s něčím pomohl.Např.Umýt nádobí,pohlídat mladší sestru,vynést koš.Pokaždé odpoví proč já a nic neudělá.Je správné mu něco zakázat?..Je dost citlivý.Pak se mnou nemluví a je naštvaný.Děkuji za odpověd.

Vážená maminko,

potřeboval bych sice více informací, nebo spíše vést osobní rozhovor a upřesnit si možné situace. Ale přesto se pokusím odpovědět. Je již potřeba si uvědomit, že i syn už má nějaké své potřeby, má své plány a svůj čas, je pak potřeba se s nim již více domlouvat, hledat možnosti. Neobejdeme se a je to spíše vhodné, bez vysvětlení, proč je pro nás jeho pomoc důležitá. Ne méně důležité je i následné ocenění a podpora pozitivního chování. Na druhou stranu, pokud není ze strany syna ochota a vstřícnost, měl by i on toto pocítit z vaší strany - v podobě neochoty vyhovět zase v jeho potřebách a přáních. Co se týká případných zákazů, tak na těch byste se měli předem domluvit, měly být předem jasné, neměly by vznikat v situaci rozjitřených emocí.

PhDr. Jiří Smejkal

Dobrý den,chci se zeptat,dcera,2 roky,měla na povrchu stolice trochu zářivě žlutého hlenů,je to normální?Jinak průjem nemá,jen trochu rýmu,může to s tím souviset.Navíc se mi zdálo,že jsou v hlenu miniaturní bílé tečky.

Vážená maminko !
Ve Vašem dotazu je málo informací – hlavně jestli se ten hlen objevil jednorázově či opakovaně a jaká byla či je frekvence stolic, případně jestli se neobjevila i vlákénka krve – to asi ne, protože byste to jistě napsala. Důležitou informací také je, jestli ta stolice nebyla řidší. Obecně lze říci, že hlen se objevuje ve stolici při probíhajícím podráždění či zánětu sliznice střeva. U malých dětí (kojenců ) může hlen také příznakem nedostatku stravy – tzv. hladová stolice. Pokud je hlen na povrchu stolice, potom jde o postižení především tlustého střeva. Pokud je hlen „ zamíchaný“ ve stolici, potom může jít o postižení střeva tenkého.
Může jít ale většinou jen o podráždění sliznice tlustého střeva. Pokud by se hlen vyskytoval opakovaně a změnila-li by se konzistence a frekvence stolic – potom by bylo nutné přece jen podrobnější vyšetření střeva, zvláště když by se objevily bolesti či jiný dyskomfort bříška – plynatost atp.
Ve vašem případě je možné daleko jednodušší vysvětlení, a to je podráždění sliznice tlustého střeva parazitární infekcí – roupy. To by mohly být ty bělavé tečky - možná spíše nitky. Věk by na to dceruška měla, děti mívají při masívní infekci noční svědění konečníku a škrábou se. Někdy jsou i známky podráždění kůže kolem konečníku.
V každém případě bych doporučoval návštěvu Vašeho dětského lékaře na odběr stolice – jednak na bakteriologické, ale také i parazitologické vyšetření ( po probuzení se nalepí na kůži kolem konečníku speciální průhledná lepicí páska, na kterou se přilepí vajíčka, která samičky v noci nakladou – prokáží se pak pod mikroskopem ). Pokud se roupi prokážou, potom je lze eradikovat aplikací léku Vermox.
Pokud by se prokázala ve stolici bakteriální infekce – potom je nejlépe začít aplikací preparátů, které obsahují laktobacily. Další léčba či opatření je třeba probrat s ošetřujícím dětským lékařem.

MUDr. Jaroslav Wiedermann, CSc.

Dobrý den, můj sedmiletý syn má problémy s chováním ve škole, v 1. třídě. Má nespočet poznámek za špatné chování jak ke spolužákům, tak k učitelům, kvůli nerespektování autorit, je výbušný, agresivní, drzý, dostal už dokonce napomenutí třídního učitele. Děti s ním nechtějí kamarádit. . . Já jsem ze zoufalství začala hledat informace na internetu, co za tím může být a došla jsem až k ADHD. Od té doby sbírám informace o této poruše a jsem přesvědčená, že se týká i syna. Třídní učitelka o tom přesvědčená není. Říká, že je v hodině normální, nestoupá, nechodí do třídě, spolupracuje, jen že je upovídaný, o všem debatuje, hádá se s dětmi. Chci nechat syna vyšetřit, ale objednací doby jsou u nás v Brně do PPP skoro 3 měsíce, k dětskému psychiatrovi 6 měsíců, takže čekáme. Přijde mi, že je to se synem horší a horší. Navíc nevím, jestli ho trestat nebo ne, když ještě nemáme stanovenou diagnózu. Teď dokonce začal i krást a lhát. Když se přijde na to, že něco ukradl, hned si vymyslí historku, že on neví, jak se mu to dostalo do aktovky, že mu to tam musel někdo dát. Učitelce zase řekl, když se spolu bavili o tom, proč ty věci bere, že je nemá, mít nemůže a tak si je chce vzít od dětí. Nevím, jestli i toto může souviset s ADHD? Prosím, poraďte. Děkuji.

Vážená paní,
Na základě informací, které jste si kolem malých školáků a jejich problémového chování vyčetla v různých zdrojích, jste dospěla k názoru, že má Váš syn tzv. hyperkinetickou poruchu , která je dnes obvykle označována jako ADHD. Chlapec v 1. třídě nerespektuje autority, je výbušný, agresivní, drzý, dostal už napomenutí třídního učitele. Podle názoru paní učitelky nemá ADHD, protože ve vyučování nevstává z lavice, nechodí po třídě, spolupracuje, jen je upovídaný, o všem debatuje, hádá se s dětmi.
Můžete mít pravdu jak Vy, tak paní učitelka.
Některé příznaky, které popisujete, mohou být opravdu projevy ADHD. ADHD zahrnuje příznaky
z okruhu nepozornosti ( neudrží pozornost, snadno se rozptýlí, atd.), ale obvykle také projevy
hyperaktivity a impulzivity (vrtí se v lavici, nevydrží klidně sedět, hraje si s prsty, popřípadě
přerušuje ostatní, vnucuje se, atd, ). Podle toho, které příznaky převažují, se rozlišují celkem 3 typy (s převahou nepozornosti, s převahou hyperaktivity a impulzivity nebo typ kombinovaný, který zahrnuje intenzivní příznaky z obou skupin, tedy nepozornost, ale také hyperaktivitu a impulzivitu). Pro stanovení diagnózy ADHD je také důležité, aby byly příznaky patrné v obou základních prostředích, ve kterých dítě žije, to znamená, že by je měl projevovat jak v rodině, tak ve škole. Do skupiny příznaků z oblasti hyperaktivity spadá i Vámi zmiňovaná upovídanost. Pokud dítě neustále mluví, není schopno ovládat svoje chování, mluvením ruší okolí, může jít o příznak ADHD. Aby mohla být diagnóza stanovená, musí být naplněna kritéria pro danou poruchu, která zahrnují určitý počet příznaků z vymezených skupin. Proto musí diagnózu stanovit dětský psychiatr, jinak jen o názor na chlapcovy projevy- ať už ten Váš nebo názor paní učitelky.
Naprosto chápu, že Vás synovy problémy trápí. Pokud je totiž výrazným znakem agresivní jednání k ostatním, je problém složitější, protože agresivita není součástí základních příznaků ADHD. Dítě pak reaguje agresivně buď v souvislosti s neadekvátní sebeobranou, popřípadě jde o důsledek impulzivního jednání. Nedostatečná sebekontrola chování je často projevem ADHD. U Vašeho syna by bylo důležité zjistit, zda se projevoval agresivně už v mateřské škole, eventuálně zda se rozvinula agresivita až v základní škole. Možná jen potřebuje pochopit, že se dají problémy mezi dětmi řešit jinak. Dětský psychiatr by měl pomoci analyzovat, jaké jsou příčiny agresivního chování, zda by neměl mít chlapec spíše trénovat nové sociální učení – jak s dětmi jednat jinak, jak porozumět problémům a jejich řešení a zda tedy nebude vhodnější ho učit lepším sociálním dovednostem. Poruchy chování, které popisujete, mohou být samozřejmě důsledkem ADHD. Jde o jednu z nejčastějších přidružených poruch. Agresivní projevy se objevují až u poloviny dětí s ADHD. Pokud bude diagnóza ADHD lékařem potvrzena, zřejmě mu bude doporučena léčba. Medikamenty, které jsou v léčbě ADHD užívané, mohou zklidnit impulzivitu a dítě je pak přizpůsobivější- obvykle se také zlepší vztahy mezi ním a kolektivem.
Zmiňujete také, že se chlapec začal dopouštět drobných krádeží, protože některé věci mít nemůže a přitom je moc chce. Opět může jít o důsledek impulzivity, kdy nedokáže touhu po vlastnictví nějaké věci ovládnout. Zřejmě jste s ním situaci kolem nevhodného chování už probrala a vysvětlila mu důsledky takového chování ( krádeží, lži). Chtěla bych Vás uklidnit, protože pokud jde o výjimečné události, např. ojedinělé krádeže , kdy si někdy dítě něco přivlastnilo a nejde o opakované, časté jednání, trvající nejméně 6 měsíců, pak jde o běžný problém, do poruch chování ho ani neřadíme. Vždyť je to lidské a z dětství to jistě všichni známe- někdy jsme si něco hezkého ,nějakou drobnost, přivlastnili, protože jsme neodolali. U dětí jde obvykle o nezralé chování, nejde o poruchu chování, záměr, který by naznačoval nějaké budoucí amorální chování. Takže- vůbec nemusí jít o souvislost s problémovým chováním odpovídajícím ADHD, ovšem vyloučit to na druhé straně také nemůžeme.
Doporučovala bych Vám, abyste vyčkala do odborného posouzení u specialisty a nevytvářela si už předem nějaké katastrofické scénáře a nežila v obavách, že se snad Váš malý syn dostává na šikmou plochu. Zachovejte klid a dopřejte mu radostné prázdniny. Pak spolu s odborníkem rozeberete, kde jsou pravděpodobné příčiny chlapcova chování a především budete hledat cesty, jak mu pomoci. Může jít opravdu o terén ADHD a problémy plynoucí z nedostatečné kontroly vlastního chování, může jít o důsledky impulzivity, ale také o nedostatečně rozvinuté sociální dovednosti, může jít také o vztahové problémy mezi ním a dětmi ve třídě. Věřím, že se s pomocí specialistů ( dětský psychiatr , popř. psycholog), domluvíte na tom, jaká bude nejlepší cesta v řešení synových problémů.

doc. MUDr. Libuše Stárková, CSc.

Dobrý den. Moje 6etá dcera má už asi 14 dnů kolem konečníku několik červených pupínků, jakoby opruzené je i ústí vaginy. Mažeme Sudocremem a Imazolem. Poslední dny jsem si všimla drobných stop krve na papíru po stolici, na konečníku je jemná trhlinka. Dcera si stěžuje na občasné svědění, Může to spolu souviset? Nemůže se jednat o infekci roupy? Navštívit máme pediatra nebo kožního lékaře? Děkuji za radu.

Vážená maminko
Odpověděla jste si vlastně sama. Podle údajů ve Vašem dotazu se s vysokou mírou pravděpodobnosti jedná o infekci roupy. Typické je především noční svědění konečníku. Nezbývá než sledovat stolici Vaší dcerky, kde můžete najít parazita - „bělavé nitky“ cca kolem 10 mm délky. Ale i když je nenajdete, nic se neděje, protože je stejně nutné k potvrzení parazitární vyšetření, které Vám zajistí vaše dětská lékařka. Jde o vyšetření, kdy diagnózu potvrdíme přímým průkaz vajíček roupů. Ideální metodou je u dětí tzv. Grahamova metoda, kdy se na konečník otiskne průhledná lepicí páska, která se pak přelepí na podložní sklíčko a může se přímo mikroskopovat. Pro lepší záchyt vajíček se doporučuje vyšetření provést co nejdřív po probuzení, protože mytí nebo defekace mohou vajíčka odstranit. Vyšetřit se může také vzorek stolice. Při pozitivním vyšetření je nutná léčba. Nyní po zrušení výroby Pyrvinia je dostupným a účinným lékem Vermox s podáním druhé dávky asi za 3 týdny, vzhledem k životnímu cyklu parazita. Po eradikaci parazita se většinou velmi rychle upraví i změny na kůži. Můžeme hojení urychlit oplachy a obklady např. Jarischovým roztokem.
Součástí léčby jsou i určitá režimová opatření, která slouží také jako prevence. Základem je dostatečné mytí rukou, především po použití toalety a před jídlem. Po každé toaletě, před spaním a ráno by mělo být pravidlem omýt také konečník. Pamatujte na omývání zepředu dozadu, aby nedošlo k zanesení infekce. Vajíčka snadno ulpívají za nehty, proto je vhodnější mít nehty krátce střižené a především dětem zabránit v jejich okusování. Samozřejmostí by měla být denní výměna spodního prádla. Aby došlo ke zničení vajíček, mělo by se prádlo vyvařit a vyžehlit. Totéž platí pro prádlo ložní.

Onemocnění je parazitární infekce. Vyvolává jej červ jménem Enterobius (synonymum Oxyuris) vermicularis. Žije v tenkém i tlustém střevě člověka.
Onemocnění nejčastěji postihuje děti předškolního a školního věku. Je to nejčastější původce střevních parazitárních chorob u nás. Parazit je bělavé barvy, má vřetenovitý tvar a dosahuje velikosti u dospělého samce 2-5 mm, u samiček až 8-13 mm. Dospělci přežívají ve střevě tím, že se přichycují na výstelku střeva (sliznici) speciálními přísavkami. Oplodněné samice naplněné vajíčky (obsahují jich 10 tisíc a víc), cestují směrem ven z těla přes konečník k řitnímu otvoru, kde na kůži v jeho okolí svá vajíčka uloží. Vajíčka totiž potřebují k dozrání přítomnost kyslíku, který ve střevech není. Samice pak umírají. K nákaze dochází požitím vajíček roupů. Nejčastěji se vajíčka dostanou do úst prsty, které přišly do styku s řitním otvorem, a vajíčka se na ně nalepila. Tak v podstatě dochází k tzv. autoinfekci (nákaza sama sebe), kdy vzniká začarovaný kruh. Příznaky nemusejí být vůbec nebo jen lehce vyjádřeny, když je infekce mírná. Naopak masívní nákaza (objevuje se přibližně dva týdny po požití vajíček) se projevuje především úporným nepříjemným svěděním v oblasti řitního otvoru. Svědění je vyvoláno ukládáním vajíček. Samice je nejraději ukládají v teplém a klidném prostředí, proto k tomu dochází nejčastěji v noci, během spánku. Úporné svědění v noci může také vést k nespavosti, neklidu, neurotickým poruchám. Děti jsou tak přes den nevyspalé a nervózní.
U dívek a žen se mohou vajíčka dostat i do vagíny nebo močového měchýře. Projevuje se to svěděním vagíny, vulvy, někdy i přítomností vaginálního výtoku a příznaky zánětu močového měchýře (obtížné bolestivé močení provázené řezáním a pálením-dysurie, zvýšená teplota, únava). Následkem škrabání vznikají na kůži škrábance, oděrky, ekzémy. Kůže se může až zanítit a hnisat. Z celkových příznaků bývají přítomné zvýšené teploty, nevolnost, nechutenství se ztrátou hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha různě po celém břichu. Někdy mohou bolesti napodobovat zánět slepého střeva.
Pokud se roupi neléčí, může se infekce dál rozvinout a objeví se průjmy, neprospívání z malabsorpce (nedostatečné vstřebávání živin z trávicího traktu), noční pomočování (enuresis), svědění genitálu, vaginální výtok, který může být spojen s drážděním kůže v okolí vulvy a vznikem vyrážky. Při postupu červů výš pohlavním ústrojím žen a dívek mohou následkem zánětu vznikat jizvy na stěnách reprodukčních orgánů. Při průniku nákazy do močových cest může dojít k zánětu močového měchýře, výjimečně až zánětu ledvin. I když roupi napodobují zánět slepého střeva, je jejich skutečný podíl při jeho vzniku rozporuplný. Někteří autoři uvádějí, že roupi mohou vyvolat i zánět slepého střeva.

MUDr. Jaroslav Wiedermann, CSc.

Mam dotaz od narozeni kojim prez kloboucek nechce se me chytit na prso vadito kdyz budu kojit porat prez klovoucek bude se me tvorit porad stejme mleko nebo bude se tvorit min mleka dekuji za odpoved

Nevadí, na tvorbu mléka má vliv především vyprazdňování prsu. Po čase zkuste dítě přiložit k prsu bez kloboučku.

MUDr. Pavel Frühauf, CSc.

Dobrý den, obsahuje nemléčná strava Humana pro tří měsíční dítě dostatek vápníku a železa? Děkuji, pěkný den, Špačková.

Dobrý den,

bohužel na Vaši otázku nemohu odpovědět, protože tříměsíční dítě by vůbec nemělo dostávat nemléčnou stravu.

MUDr. Pavel Frühauf, CSc.

Dobry den, byla jsem u lekare s dcerou se silnou rymou a chrapotem, doma jsem si vsimla, ze je ve zprave napsano stagnace hlenu v oblasti piriformnich recesu?Je to v poradku?? Vubec netusim co to ty recesy jsou. Dekuji za odpoved.

Vážená maminko !

Předpokládám, že Vaše dcera byla vyšetřena lékařem specialistou na nemoci ušní,nosní a krční – tedy na ORL. Recesus piriformis je párová vkleslina sliznice mezi stranou hrtanu a hltanem – tedy na obou stranách pod vchodem do hrtanu, kde jsou hlasivky. Tento vchod překrývá příklopka hrtanová - epiglottis - která brání vdechnutí jídla či tekutin při jídle, ale i sekretů dutiny ústní a horních cest dýchacích - tedy slin a hlenů tvořících se v nose, nosohltanu, případně vytékajících z vedlejších nosních dutin při jejich zánětu.
Předpokládám, že Vámi popisovaný nález byl zjištěn při vyšetření zrcátkem nebo laryngoskopem - to jde provést ale jen u spolupracujících osob, tedy předpokládám, že Vaše dcerka je již alespoň školního věku.
Ten nález tedy říká, že v horních cestách dýchacích probíhá zánětlivý proces s tvorbou sekretu - hlenu, který se může hromadit v dolní částí nosohltanu - tedy i v piriformních recesech. Tento stav provokuje kašel a hleny jsou vykašlány do dutiny ústní a mohou být vyplivnuty nebo jsou spolknuty.
Tento stav většinou odezní při běžné symptomatické léčbě - protizánětlivé léky, nosní kapky, vitamíny, tekutiny. Při závažnějším průběhu je někdy nutné cíleně nález přeléčit protiinfekčními léky - antibiotiky, ale to až podle nálezu získaného kultivačním, bakteriologickým vyšetřením výtěru z nosohltanu.

MUDr. Jaroslav Wiedermann, CSc.

Dobrý den,moje 5-tiletá dcera je asi perfekcionistka.Má dost oblečení,ale nosí jen dvoje oblíbené legíny,jen vybraná trička a nejhorší je to s ponožkami. Musí jí přesně sedět a obepínat nohu,jinak začne zuřit a plakat.Stejně jí musí sedět i kalhotky.Ráda staví lego,ale to se jí také nesmí pohnout.Žádné oblečení nesnese volnější,ani boty.Tyto problémy má asi rok,jenže se to stupňuje.Předtím byl po nějaké době klid,oblékla si cokoliv.Teď už to trvá asi tři měsíce každý den problém,co si obleče.Její oblíbené kousky neustále peru.Děkuji za odpověď.

Určité projevy drobných rituálů (mohou vypadat jako perfekcionismus), jsou u dětí běžné. Malé dítě vyžaduje, aby mu tatínek oblékal kabátek nebo bundičku tak, jak to dělá maminka, podobné je to s koupáním, obouváním, mytím. Mezi tímto běžným chováním a chováním, které už naznačuje nějakou anomálii, je nejasná hranice. Popisujete u dcery problémy, které se vymykají běžnému chování. Dcera trvá na oblečení, které ji, jak popisujete, musí přesně sedět, obepínat nohu, kalhotky musí přesně vyhovovat. Pokud má volnější oblečení, je nespokojená a chce nosit jen několik vybraných kousků oděvů, které splňují její požadavky. I když je, jak říkáte, perfekcionistka, mohou její problémy naznačovat jistou přecitlivělost na některé typy oděvů. Oblečení, které jí nesedí, v ní navozuje pocity silné nepohody. Může jít o určitou „senzorickou přecitlivělost“, tedy přecitlivělost na některé vjemy. Dává pak silně najevo svou nespokojenost –buď pláčem nebo křikem. Stejně tak je důsledná, když staví kostky z Lega. Může jít opravdu jen o jisté temperamentové rysy , možná byste měla hledat u sebe, tatínka nebo jinde v rodině, podobné povahové rysy perfekcionismu. Povahové vlastnosti se samozřejmě z velké části dědí. Na druhé straně je trochu zarážející, že se tak neprojevovala od batolecího věku, ale její projevy trvají asi rok s kolísající intenzitou. To je důležitá informace, která naznačuje, že možná můžeme najít nějakou vyvolávající příčinu („ tzv. spouštěč“) takového chování. Pokud tomu tak je, mohlo by se jednat o psychickou poruchu, která před rokem začala. Kolísání intenzity, stavy zlepšení a zhoršení, by mohly takovou úvahu podporovat. Pokud by se jednalo o rozvoj úzkostné poruchy s uvedenými nutkavostmi ( trvání na konkrétním oblečení, obuvi, apod), určitě byste měla navštívit psychologa nebo dětského psychiatra. Problémy u dětí musíme vždy posuzovat v komplexu- tedy hledat souvislosti s atmosférou prostředí, ve kterém žije,s pravidly fungování rodiny, s výchovným stylem, apod.
Zkuste nejdříve opatrně její rituály měnit- stejný materiál, ale jiná barva, něco pestrého a zajímavého, co se jí bude líbit. Je vždy dobré, když se daří zaběhané rituály měnit. Zkuste ji přesvědčit, aby v novém (tedy jiném) aspoň chvilku vydržela ( postupně čas prodlužujte) a slibte jí drobnou odměnu- sladkost, nalepovací značku veselého smajlíka nebo jiný obrázek. Zkuste ji pomalu a postupně ( s velkou vytrvalostí) vystavovat novému ( vždy třeba jen jeden kousek oblečení, i kdyby to měly být jen šňůrky do bot). Teprve opakovaným a trpělivým vystavováním „novému“, se učíme přizpůsobovat. Na drobných odměnách- třeba obrázek, sladkost, společná hra- se musíte domluvit. Bude lépe si udělat nástěnku a za každý den dávat hodnocení, jak ten den zvládla. Nejhorší by bylo, kdybyste vždy vyhověla jejím požadavkům a vždy jí dala jen to, co si sama určí.
Pokud to bude s její vybíravostí a následnými afektivními stavy stejné, určitě se s ní objednejte u psychologa nebo dětského psychiatra. Může jít skutečně jen o drobné odchylky vývoje, popřípadě projev její potřeby manipulovat okolím, může jít ale také o počátek nějaké nutkavé ( úzkostné) poruchy, která by měla být konzultována s odborníkem.

doc. MUDr. Libuše Stárková, CSc.

Dobry den, chtela bych se zeptat jaky je nejlepsi postup pri kojeni a dokrmovani ditete (9 tydnu)? Bohuzel nemam dostatek mleka, nebo lepe receno je vodnate, asyn casto plakal. Asi druhym tydnem davame prikrm Nutrilon HA (alergie v rodine) a jidlo resime tak, ze kojim v noci a pres den jednou kojim a podruhe davam Nutrilon. Poslednich par dni pozoruji, ze ma casto tvrde brisko a dokaze sebou skubat treba i hodinu nez vytlaci prebytecne plyny, take po kojeni ublinkava......a to treba az pul hodiny po jidle. Jak spojit kojeni a dokrm, tak abych neuskodila synovi? Dekuji za radu. S pozdravem, Sochrova

Zkusil bych střídavě 1x kojit, event. i z obou prsů a 1x HA mléko. Větší ublinkávání bývá způsobeno větším množstvím mléka, které dítě vypije a tak se nabízí ke zvracení.

MUDr. Pavel Frühauf, CSc.

Dobry den, Mame 4.5 mesicni miminko. Ve 4 mesici jsme pomalinku zacali davat (ryzovou instatni kasi = to je mistni strava, jelikoz zijeme v zahranici, ale ja i manzel jsme byli narozeny v CR, takze geny jsou z CR). V posledni dobe, jsme zjistili, ze mala ma velke prdiky, davali jsme ji takovy sirupek, pred kazdym jidlem (infacol), ale postupne jsme to snizovali az pouze pred vecernim spankem jsme ji to dali. Mala usne po 19.00 hod a pak se vzbudi po 20.00 hod po 20.45 hod a po 22 hod. Pak usne do 1.00 hod a pak zase se krmi po 3.00 hod ranni. Takze jeji cely spanek je rozlamany, samozrejmne nas tez Chteli jsme se optat jakou stravu zavest a nebo co udelat ke zmirneni prdiku. Davame sunar od 3 mesicu, jelikoz mala mela velky vraceni zaludecnich stav (reflux) coz ji sunar pozdeji zasitil nez moje mleko. Tez si i zvykla na piti z lahve, takze do 4 mesicu jsem ji jeste pumpovala svoje melko, ale pak uz se to nedalo a zavedli jsme naplno sunar a malinko kasicky (rano a odpolende.). A tedka i puree jablicko, hruska (heinz) domaci mrkev a sladkou cervenou bramboru. Radili bychom vedeli co je mozyna pricina, ze ma takovy rozlamany spanek? Drive spavala vphode od 19.00 hod do 1.00 hod (na krmeni) a pak znovu k ranu na krmeni? Hovinku ma tak kazdy 2 den, jelikoz kase ji zacpava. V pokoji ma tmu a lehkou ventilaci a vetsinou okolo 25c. Predem dekuji a budu se tesit na Vasi odpoved. S pozdarvem, Svatka

Příčinou obtíží může být intolerance rýže – doporučuji vyměnit za jinou obilovinu a za druhé rýže může zpomalovat stolici – používá se k dietní léčbě průjmů.

MUDr. Pavel Frühauf, CSc.

Dobrý den, mám 14letého syna trpícího ADHD a středně těžkou spánkovou apnoe. Loni v období od března do cca července měl příznaky narkolepsie, která mu však nebyla potvrzena a tyto příznaky poté vymizely. Byla mu však potvrzena přítomnost genu, který tu narkolepsii způsobuje. Od té doby má nárazově energetické výkyvy, kdy například tři týdny usíná během dne, omdlívá, není schopen docházet do školy, rovněž zvrací a má zažívací potíže. Rekordem bylo, když spal 22 hodin v kuse, je problém jej v tomto stavu probudit, aby se vůbec napil nebo si zašel na záchod. Taktéž jej takřka denně bolely svaly, kvůli bolesti téměř nechodil, podlamovaly se mu nohy při každém pokusu o chůzi, museli jsme jej nosit na rukou, když chtěl jít na záchod, do kuchyně či musel k lékaři. Poté má období, kdy je týden nebo dva jako rybička a je schopen běžně fungovat. Psychiatrické vyšetření v nemocnici prokázalo, že somatizuje na nevědomé úrovni. Byla mu provedena dvě vyšetření krve a moči, první prokázalo zvýšenou hladinou kyseliny mléčné v krvi, druhé pro ověření toho prvního vykazuje stejné výsledky, obecně mi bylo řečeno, že se jedná o problém s aminokyselinami. Vyšetřený je, dalo by se říci, od hlavy až k patě a přesto mu lékaři pořádně nic nezjistili, neví si s ním rady a jen si jej přehazují mezi sebou. Prosím o Vaše vyjádření k této situaci a radu ohledně dalšího postupu, jelikož se už cítíme opravdu zoufalí a vyčerpaní s manželem. Moc děkuji.

Vážená paní,

pokládáte dotaz, který se týká velmi složité problematiky. U Vašeho syna byly prokázány problémy, které mohou mít neurobiologický podklad, ale mohou být také vyvolané psychologickými faktory, jak tomu bývá u tzv. somatizace na nevědomé úrovni. Tuto diagnózu synovi odborní lékaři také stanovili, jak píšete. Pokud je stav tak kolísavý, jak uvádíte, kdy se střídají stavy těžké svalové únavy s větší potřebou spánku se stavy velmi dobrého fungování, je samozřejmě velmi obtížné navrhnout nějakou léčbu. Předpokládám, že byl Váš syn hospitalizován na klinickém pracovišti v Praze nebo v Brně. Je pro mne velmi obtížné radit v tak komplikované problematice bez dostatečné znalosti všech závěrů lékařských zpráv. Zmiňujete několik závažných poruch:1. Spánkové apnoe středně těžké závažnosti. 2. Nepotvrzená narkolepsie, ale přítomnost genu pro narkolepsii. 3. Zvýšené hodnoty kyseliny mléčné v krvi spolu s těžkou svalovou únavou, kdy musíte syna doslova, cit. „ nosit v náručí“. 4. Tzv. somatizace na nevědomé úrovni.
Předpokládám, že byl Váš syn podroben vyšetření ve spánkové laboratoři ( se zaměřením na zachycení spánkové apnoe) , že také absolvoval tzv. videomonitoring ( EEG záznam průběhu spánku a chování v průběhu noci), zřejmě měl i genetické vyšetření. Patologické nálezy by potvrzovaly závažnou poruchu, nejspíše neurologické povahy. Pak by se měl k jeho léčbě vyjadřovat především neurolog. Na druhé straně má Váš syn stanovenou diagnózu ADHD, u které je celkem známá léčba (je uvedena v souhrnu publikovaných doporučených postupů) . Pak se ale najednou objevuje diagnóza tzv. somatizace na nevědomé úrovni, což přesouvá problém zcela jinam, do oblasti psychiatrie a psychologie. Možná nakonec není lékařům až tak nejasná etiologie nadměrného spánku a únavnosti Vašeho syna, jako je velmi náročná léčba tzv. somatizace. Somatizace na nevědomé úrovni vlastně znamená, že psychologická příčina nemoci vyvolává obraz tělesných příznaků, ačkoli o vlastní tělesnou nemoc nejde. V takovém případě by bylo vhodné, abyste řešili jeho problémy s psychologem ( v rámci rodinné terapie) a psychiatrem, který může léčbu podpořit podáním vhodných léků, které zabraňují rychlému vyčerpání organismu nebo kontrolují impulzivitu a hyperaktivitu ( základní symptomy ADHD).
Věřím, že jste již problémy řešili s řadou pracovišť a řadou odborníků. Pokud stále není dořešena otázka nadměrného spánku a extrémní únavnosti , pak bych Vám doporučila kontaktovat MUDr. Pavla Doubka, který pracuje na Psychiatrické klinice v Praze a který má zkušenost s diagnostikou poruch spánku u mladistvých, jak o tom v rámci přednášek o tzv. léčbě světlem ( fototerapii) přednáší na psychiatrických pracovištích v ČR.

doc. MUDr. Libuše Stárková, CSc.

Dobrý den. U 8-mi letého děvčete byly po měsíc trvajícím kašli zjištěny Chlamydie /pozit.IgM/, 10 dnů měla Klacid, stále se vrací kašel.Nebyly by,prosím,vhodné kontrolní odběry na Chlamydie? Děkuji.

Vážená maminko !

Chlamydiové infekce ( Chlamydia pneumoniae – Chlamydophila pneumoniae ), stejně jako mykoplazmatické infekce ( Mycoplasma pneumoniae ) dýchacího ústrojí bývají vedle dalších bakteriálních a virových infekcí častou příčinou dlouhodobě přetrvávajícího kašle.
Tato atypická nitrobuněčná bakterie je vlastně nitrobuněčným parazitem a běžně způsobuje zánět hltanu, zánět průdušek a atypické záněty plic a paranasálních dutin. Přenáší se kapénkovou infekcí . Infekce bývají v až 70% případů asymptomatické a v průběhu života se mohou opakovat či způsobovat i další závažné systémové komplikace.
Serologické vyšetření s pozitivitou IgM protilátek znamená akutní onemocnění. Obecně doporučovaná je léčba makrolidovými antibiotiky – např.Klacidem - je indikovaná, je však nutné si uvědomit, že nepostihuje všechna vývojová stádia chlamydií a infekce v buňkách přetrvává. Postupně dochází ke konverzi protilátek – z pozitivity IgM v akutním stádiu na pozitivitu protilátek ve třídách IgG a IgA – tento nález se obecně interpretuje jako stav po prodělané chlamydiové infekci, která však nadále v buňkách organismu přetrvává a může probíhat jako subakutní ( chronická) infekce – buď s příznaky či asymptomaticky. Hodnocení je však přece jen složitější.
V případě skutečně akutní infekce se doporučuje 2-3 týdenní léčba. Kontrolní serologické vyšetření asi nemá cenu dříve jako za 1-2 měsíce. Je však možné, že akutní stadium přeléčením makrolidovým antibiotikem potlačí prvotní příznaky a nemoc přechází v mnohem komplikovanější chronické onemocnění.
Z hlediska přenosu infekce je nakažený člověk „neustálou hrozbou pro ostatní“, protože Chlamydia pneumoniae, je nejrozšířenější chlamydiovou nákazou. Každý člověk se s ní v životě setká a u většiny zůstává v tzv. latentní formě. Dalo by se to laicky vyjádřit tak, že „ infekce spí na nízkých hodnotách“ a čeká na vhodný spouštěč, kterým většinou bývá snížení imunity člověka.
V případě i po léčbě přetrvávajících příznaků ( kašle) musíme uvažovat i o vytvořeni reflexního návykového kašle. Proto je třeba využít i dalších léčebných možností - symptomatického přerušení tohoto návykového kašle ( většinou přes den při tělesných aktivitách ) pomocí léků tlumících kašel a nezapomínat ani na další možnosti – např. komplikující chronicky probíhající zánět vedlejších dutin s výpotkem ( noční kašel s bolesti hlavy..) či další například plicní komplikace.

MUDr. Jaroslav Wiedermann, CSc.

Dobrý den. Dcera 3,5 roku ( 3 dítě). Jako kojenec měla velmi řídkou( vodovou) stolici, proti ostatním dětem. Kolem 2 roku jednou za dva týdny měla zvýšenou teplotu a po té několik dní měla šedou, zapáchající stolici. Od kojeneckého věku trpí na afty. Ve 2 letech jsme byly na vyšetření stolice, kde byl zjištěn mírný zánět, ale nijak to paní doktorka neřešila. Krev byla v pořádku. V současné době chodí na velkou obden. Než stolice vyjde dcera pláče, že jí to bolí. Bolesti břicha nemá. Někdy má ve stolici hlen a čerstvou krev. Včera se jí kolem očí udělaly červené kruhy. Prosím o radu, jaké vyšetření mám žádat po paní doktorce? O co, by se mohlo jednat? Děkuji.

Vážená maminko !
Váš dotaz zahrnuje dlouhé časové období a vyjmenované příznaky mohou být jednak příznaky akutních nemocnění, ale mohou to být také příznaky některých chronických stavů. Ve Vašem dotazu chybí údaje o parametrech vývoje Vaší dcerky – jak psychomotorického , tak i somatického ( hmotnostního i růstového) a údaje o frekvenci nemocnosti – ta ale asi nebude vysoká, protože byste to v dotazu jistě napsala.
K řídké stolici v kojeneckém věku lze říci, že to asi není nic neobvyklého, protože průjmová onemocnění - především virová – patří mezi nejčastější onemocnění prvního roku věku – posouzení však závisí také na údajích o závažnosti a délce příznaků, zda-li nebyla ordinována celkově antibiotika apod.
Možná závažnějším údajem by mohl být výskyt aftózních změn - předpokládám, že v dutině ústní - což by mohlo být příznakem určitého defektu obranyschopnosti organismu – zvláště pokud byl výskyt aft spojen s periodickými teplotami ( po dvou týdnech ?) a změnami stolice ( šedá a zapáchající … - žloutenka asi nebyla ?).
Nevím, co obnáší údaj, že při vyšetření stolice byl mírný zánět (?) a krev byla v pořádku (?).
Přece jen asi závažnější je údaj o hlenu a krvi ve stolici. To, že je 1x za 2dny by asi nemuselo být významné, pokud by tam nebyla bolestivá defekace. Pokud je stolice hodně tuhá ( bobkovitá ) – potom by to vysvětlovalo i tu krev ve stolici ( spíše na jejím povrchu !), ale asi ne přítomnost hlenu ve stolici. Těžko asi lze bez konkrétního posouzení komentovat a zařadit „ kruhy“ kolem očí.
Když se vše závěrem pokusím shrnout, doporučil bych především probrat s Vaší dětskou lékařkou a pečlivě posoudit dosavadní vývoj Vaší dcerky, objektivně zhodnotit frekvenci nemocnosti a zhodnotit konkrétní akutní somatický nález a konkrétní příznaky.
U některých příznaků by se přece jen nabízela možnost vyšetření se zaměřením na zažívací trakt – k vyloučení nespecifického zánětu střeva či některé z poruch typu malabsorpčního syndromu – tedy poruchy příjmu a transportu živin, vitaminů a stopových prvků střevní sliznicí, včetně skríningového vyšetření obranyschopnosti organismu.

MUDr. Jaroslav Wiedermann, CSc.

Dobry den,mam 3mesicni dvojcatka (korigo 1 mesic) a chci se zeptat,zda mam byt dusledna pres den v rezimu spani nebo je nechat usnout tak jak potrebuji ony? Kolikrat denne a na jak dlouho by mely spat takto velke deti? Vim,ze kazde dite je original,ale jde mi o vecerni uspavani,kde chci byt dusledna a mit rezim,ale casto mi to naboura bud podvecernu usnuti jedne z nich nebo boleni briska a protahne se uspavani.Moc dekuji. Holky jsou plne kojene. Helena Czyzova

Vážená maminko !
Z formulace Vašeho dotazu mi vyplynulo, že Vaše dvojčátka se narodila někdy kolem 32. týdne gravidity, nevím jaká byla jejich hmotnost – jestli odpovídala délce těhotenství nebo jestli vedle „ nedonošenosti“ navíc nebyla hypotrofická. Nevím také, jak nyní Vaše děti prospívají hmotnostně. Vzhledem k tomu, že děti kojíte, asi nevíte kolik pijí na dávku – i když to lze také zjistit vážením před a po nakojení. Nakonec rozhodující je, jak děti prospívají – v prvních týdnech by to mělo být 100-200 g týdně. Ale to jistě kontroluje Váš dětský lékař.
U dětí „nedonošených“ a zvláště jsou-li navíc při narození hypotrofické (tj. jejich porodní hmotnost je nižší, než by odpovídalo délce těhotenství ) je všechno trochu jinak. Pokud je netrápí další zdravotní potíže, tak většinou svoji nízkou hmotnost do 1 roku vyrovnají.
Stejně tak pro pití novorozenců platí, že novorozenec zpočátku pije poměrně malé dávky. Jednak proto, že se mléka zpočátku tolik netvoří a dále i proto, že má poměrně malou kapacitu žaludku. Při správném postupu v dalším průběhu množství mléka vypitého při jednom kojení výrazně stoupá. Proto je vhodné novorozence přikládat k prsu 10-12x denně, zatímco koncem šestinedělí už stačí asi 8 -10 krmení. A v dalším průběhu se množství dávek stabilizuje a dítě pije po 3,5 – 4 hodinách s noční pauzou – ale i to je individuální a zvláště u dětí s nízkou porodní hmotností to může trvat podstatně déle. Kojení by nemělo trvat příliš dlouho, stačí většinou 15 až 20 minut. Obecně asi lze říci, že nejlepším způsobem je postupně prodlužovat intervaly mezi pitím od úvodního stavu krmení podle chuti -“miminko si samo řekne“ - k ideálnímu intervalu 3,5-4 hodiny. Skutečně nelze do tohoto procesu zavádět nějaká striktní schémata, všechno je nutné provádět nenásilně a postupně – vždy podle reakce dítěte !
I pro samotné maminky ale existují spolehlivé ukazatele toho, že dítě dostává potřebné množství mléka, a to jsou dostatečné přírůstky na hmotnosti a dostatečný počet počůraných plenek. V prvních dnech po porodu ztratí dítě 5 až 10 % váhy. Zpět na svou porodní váhu by se dítě mělo dostat do 10 až 14 dní po porodu. Poté by mělo dítě přibírat již výše uvedených zhruba 100 až 200 gramů týdně, od 3. měsíce pak minimálně 100 gramů týdně. Výsledkem je, že v 5 měsících zhruba svou porodní hmotnost zdvojnásobí a během prvního roku ztrojnásobí. Pokud jsou přírůstky na váze nižší, poraďte se o tom se svým dětským lékařem. Přitom i v tomto případě vidíme variace – drobnější rodiče mají drobnější děti a naopak.
Pro donošené i nedonošené děti platí, že spánek je u novorozence hlavní náplní dne a je velice důležitý zejména pro jeho růst. Zpočátku novorozenci spí až 20 hodin denně a každým měsícem se potřeba spánku snižuje. U novorozených dětí se zkrácenou dobou těhotenství většinou vidíme, že skutečně v prvních týdnech i dalších týdnech opravdu spí až těch 20 hodin denně a budí se jen na pití. Trošku dospávají ten předčasný příchod na svět. Teprve po 1.roce života se spánkový rytmus dětí podobá spánku dospělých.
Toto je souhrn jen zcela základních informací, které se týkají krmení a spánku novorozenců a kojenců.
U dětí nedonošených nebo dětí s nízkou porodní hmotností platí, že variabilita výše uvedeného je podstatně větší a většinou trvá i déle, než si ustálí svůj pitný a spánkový režim. Všechno je navíc ovlivněno i přístupem maminky. Znám děti, které vyžadují ještě i v roce noční krmení a na druhé straně děti, které od 3. měsíce pijí prakticky bez noční dávky a krásně prospívají. Stejné je to i se spánkem. Jsou děti, které spí nerušeně ve své postýlce a ve svém pokojíčku, zatímco některé spí jedině v posteli s rodiči. Obecně lze říci, jak si své děti naučíme, takové jsou. I když i v tomto směru existují výjimky a variabilita, která vychází z individuality dítěte a režimových zvyklostí v rodině.
Asi od 1. měsíce můžete začít ovlivňovat spánkový režim dítěte, ale nečekejte, že se dítě vzdá půlnočního krmení dříve než někdy ve 3 až 5 měsících. Neexistují žádná pevná pravidla, jak dítě přimět k tomu, aby spalo celou noc.
Dítě by mělo usínat/spát ve své postýlce při teplotě v místnosti kolem 20° C. Odlišujte den a noc. Při denním spaní nezatahujte rolety, nechte v pokoji denní světlo a nijak výrazně neomezujte hluk. Naopak v noci je třeba, aby byla v pokoji tma – nepoužívejte žádná světla, ani tlumená – a dodržujte klid.
Děti mají rády pravidelnost. Dodává jim pocit bezpečí a jistoty. Než jde dítě spát, měl by vždy předcházet stejný sled událostí. To znamená, že dítě by mělo být nakrmeno nakojeno, vykoupáno a uloženo ke spánku.
Ve Vašem případě navíc ještě hraje roli, že musíte koordinovat individuality dvou dětí a počítat s tím, že se přece jen navzájem děti trochu „ ruší“ tím, co sama uvádíte – může je bolet bříško, mohou se pozvracet a v každém případě Vaše děti nemají koordinovaný odchod stolice či moči, a to všechno přispívá k narušení ideálního režimu. Obávám se, že ideálního režimu nedosáhnete, ale s postupujícím věkem Vašich holčiček můžete na pravidelnosti režimu trvat víc a víc.

MUDr. Jaroslav Wiedermann, CSc.

Prosím o radu jak postupovat v případě mého vnuka 11 let, který mi poslal tuto SMS: Zase to nezvládám, zase dělám všechno špatně, už to psychicky nezvládám, potřebuji pomoc a normálně si říkám proč na tom světě jsem.Asi spáchám sebevraždu. Prosím popovídej si s tím s mojí mamkou. Podotýkám, že se jedná se o úplnou rodinu, otec ho stále ponižuje slovně a uráží(debile, magore, blbečku), toť běžný jeho slovník. Matka( učitelka) v pohodě, klade na něj běžné nároky typu,že musí doma taky něco dělat, tím myslím běžné práce(např.uklidit myčku, vynést koš atd.)Je to chytrý chlapec, studuje na gymnáziu, hraje fotbal a má spoustu koníčků. Otec mu dává stále za vzor jeho sestru 8 let, která není ovšem ničím vyjímečnější, než on sám. Budí to ve mně dojem, že otec sám má problémy, který si ventiluje na něm. Vidím sama rozdíly v lásce od otce mezi oběma sourozenci a nechápu proč. Děkuji za radu. S pozdravem. Švecová.

Z odborného hlediska bychom označili chlapcovu zprávu jako určité „volání o pomoc“. On sám vlastně žádá, co by měla babička udělat - promluvit s jeho matkou! Rodina dle babičky nefunguje zcela harmonicky - otec chlapce trvale ponižuje, matka očekává pravidelné plnění běžných domácích povinností. Musíme si uvědomit, že hlavním problémem těchto inteligentních dětí (chlapec studuje gymnázium) je očekávání jejich kvalitních výkonů. Často nejen výkonů ve vzdělávání, ale ve všem. Psychologové v takové souvislosti říkají, že rodiče chtějí „naplnit svoje ambice prostřednictvím svých dětí“. To znamená, že opravdu často chtějí, aby byly dokonalé ve všem - ve studiu, ve sportu, hře na hudební nástroje apod. Dítě by přece mělo reprezentovat rodiče, kteří jsou sice také inteligentní, ale nedočkali se třeba takové společenské prestiže a ocenění, jaké by sami očekávali. Proto přenesou svoje ambice na děti a předpokládají, že pod jejich důsledným rodičovským vedením dosáhnou ještě lepších výkonů, než kterých dosáhli sami.

Z lehce popsaného života rodiny (otec chlapce ponižuje, matka trvá na své důslednosti) se zdá, že babička vidí vinu především v otci. Otec přece svým postojem chlapci ubližuje, nepomáhá mu budovat dobré sebevědomí! Na druhé straně ale chlapec očekává, že babička promluví s matkou. Proč? Cítí se víc pod tlakem matky? Očekává, že babička promluví s matkou, protože je zřejmě matčinou matkou a její rady a doporučení chlapcova matka více respektuje? Nejde přece o hledání viníka, ale rodiče by měli otevřít problémy, které se ve výchově objevují. Je pravda, že otec preferuje mladší dceru, protože je tzv. poslušnější? Chlapec je přece ve věku puberty, kdy je odmítání rodičovské autority a budování vlastích postojů a názorů součástí zdravého osamostatňování. Přerůstá běžná sourozenecká rivalita do rozměrů patologické?

Babička má o chlapce strach, což je zcela přirozené. On sám naznačil, co vlastně svou zprávou požaduje – otevřít problémy, které cítí ve vztahu k matce. Chlapec je určitě hodně šikovný, má hodně koníčků- ale- nemá všeho už opravdu dost??? Není jeho aktivit tolik, že nestihá pravidelnou přípravu do školy, hrozí mu třeba zhoršení známek, což nemusí akceptovat maminka (učitelka), ani otec, kterého horší synovy známky utvrdí v tom, že má syna, který ho svými výkony (ve škole či jinde) neuspokojuje?

Takovému „volání o pomoc“ je určitě potřeba věnovat pozornost. Možná bude stačit opravdu promluvit s maminkou chlapce a zjistit, z čeho jeho nespokojenost se sebou vyplývá. Nejspíš za tím bude nějaký neúspěch, selhání, zhoršení známky, atd. Oba rodiče by se měli určitě zamyslet nad tím, jak svoje děti vychovávají- zda podporují zdravý vývoj jejich sebevědomí a sebeúcty, zda nejsou jejich očekávání kvalitních výkonů dětí ve všech oblastech fungování nepřiměřená, zda jejich ambice nepovedou ve velmi složitém období synova dospívání spíše k jeho sebedestruktivním sklonům, jak by mohl obsah SMS zprávy naznačovat. Dítě potřebuje vždy cítit, že je rodiči milováno - a to vždy, když se mu daří, stejně jako v době, kdy se mu nedaří…

Pokud se u chlapce objevují podobné myšlenky, měli by rodiče vždy vyhledat odbornou pomoc. Možná se jednalo o chvilkovou nespokojenost a hledání pomoci v řešení nějaké běžné záležitosti, může jít ale také o důležitý vzkaz rodičům, kteří by se měli nad svými výchovnými postoji zamyslet a řešit je-třeba s pomocí odborníka (dětského psychologa, dětského psychiatra).

Určitě by bylo špatným řešením takovou SMS zprávu zcela ignorovat a nebo vymazat.

doc. MUDr. Libuše Stárková, CSc.

Dobrý den, dcera 3 měsíce má na zádech okolo páteře obrovskou tmavou skvrnu, která vypadá jako modřina. Chtěla bych se zeptat od čeho to může být? Děkuji za odpověď

Vážená maminko !

Po přečtení Vašeho dotazu mě sice hned začaly napadat konkrétní otázky, kdy odpovědi na ně by mohly přispět k zodpovězení Vašeho dotazu. Po pravdě řečeno - na Váš nekonkrétní dotaz však nelze seriózně odpovědět. Především je totiž nutné popsaný nález ( na kůži ? ) vidět! Přiznám se ale, že na místě je především otázka na Vás z mé strany. Co na popsaný nález říká Váš dětský lékař ? Pokud má Vaše dcera 3 měsíce, musela absolvovat - vedle podrobného vyšetření na novorozeneckém oddělení ihned po narození - nejméně 3 prohlídky u svého registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost. Pokud je nález tak evidentní, jistě Vám nález při prohlídce popsal a vysvětlil. Pokud nejste s vysvětlením spokojená, potom je třeba si vyžádat konziliární vyšetření u specialistů - v tomto případě by to měl asi být v první řadě kožní lékař, který se specializuje na dětskou dermatologii. Od nálezu kožního specialisty se mohou odvíjet další konziliární vyšetření dalších specialistů. Na Kožní klinice ve Fakultní nemocnici Olomouc se změnami a onemocněními kůže a podkoží u dětí zabývá paní doktorka Zora Poláčková, vedoucí lékařka ambulance Kožní kliniky FN Olomouc. Jinak je samozřejmě možné vyžádat si vyšetření na ambulanci Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.

MUDr. Jaroslav Wiedermann, CSc.

Dobrý den, moje dvouměsíční holčička má problémy s váhou, říkají lekari. Někdy za tyden přibere 240 g,nekdy jen 100g u méně.Je to normální?Snažím se kojit,ale nutí mě abych prikrmovala nutrilonem..H olcicka ale potom dost vyblinka.Je to tím,ze je prejedena? Je možné,ze miminko za tři týdny oribere u 8o.g.?Mám strach,ze jj moje mléko nestačí,taj ji radsi uměle přikrmují,ake,co když ji to stačí a ja do ní nutrilon dávám zbytecne.Děkuji za odpověď. Škrabálková

Pokud přibralo Vaše dítě za 3 týdny 80 g jedná se o nedostatečné váhové přírůstky. Váš problém je třeba individuálně řešit s praktickým lékařem i s ohledem na blinkání. Z dotazu nevyplývají důležité informace: kolik vážila při porodu a jaké je nynější aktuální váha a proto nelze bez znalosti těchto informací a vyšetření dítěte poradit.

MUDr. Frühauf Pavel, CSc.

Můj dvouletý vnuk ma obdobi vzdoru a při každém povelu matky se začne vztekat a snacha si s nim neví rady. Až je i někdy agresivní. Pokud je podle něho je vse ok jinak je vse špatně. Měla by s nim snacha zajít do dětské psycholog. Poradny a nebo se jedna pouze o přechodně období? Děkuji za vaši odpověď.

Vážená paní, vážená babičko !

Rozum mi velí Vám připomenout, že děti patří rodičům a rodiče rozhodují o všem, co se týká jejich dětí, a to i výchovy dětí.
Na druhou stranu jsem i dědeček a dovedu si představit Vaši starost o milovaného vnoučka. Proto se pokusím krátce odpovědět na Váš dotaz. Krátce proto, že plnohodnotná odpověď by zabrala mnoho stránek, a to by nebyla úplná, protože manifestace období vzoru je u batolat velmi individuální a závisí na mnoha okolnostech vývoje dítěte, závisí na vlastní výchově dítětě a závisí i na chování osob - tedy i rodičů - kteří se podílí na jeho výchově.

Je nutné ihned na začátku říci, že období vzdoru, lidově zvané také první puberta je naprosto normální fází vývoje dítěte a patří zákonitě k vývoji dítětě, i když je pravdou, že jeho manifestace je u každého dítěte vyjádřena jinak – liší se v délce, nástupu potíží i jeho projevech. Může u dětí propuknout už kolem osmnáctého měsíce věku, ale nejčastěji přichází mezi druhými a třetími narozeninami. Dítě, které doposud bylo neoddělitelnou jednotkou se svou matkou, začíná objevovat samo sebe, svoje „já“.
Navenek se tento proces sebeuvědomění projevuje negativismem, snahou o samostatnost, výbuchy vzteku a potřebou vyzkoušet své možnosti i hranice svého chování. Slůvko „ne!“ a prohlášení „já sám (sama)“ se stávají základem dětského slovníku a v repertoáru projevů přibude pár dramatických prvků - dupání nožkou, válení se na zemi, a to kdekoliv a kdykoliv.
Tato doba neustálého konfliktu a souboje „kdo z koho“ s rodiči, prarodiči, vychovateli a vlastně s kýmkoliv dospělým, není projevem agresivity, není to porucha osobnosti ani odchylka od zdravého vývoje. Naopak tyto popsané změny jsou známkou toho, že dítě dospělo do dalšího období vývoje. Období vzdoru není vadou či patologií. Je nutným vývojovým krokem a je nutno říci, že zvládání jeho projevů je pro dítě podstatně náročnější než pro rodiče, protože na rozdíl od nich, dítě tomu co prožívá nerozumí. Prožívá vnitřní rozpor – protože něco opravdu chce, ale nemá schopnost toho dosáhnout. Celá osobnost dítěte se velmi rychle rozvíjí, ale rozumové schopnosti nejsou ještě v souladu s citovými schopnostmi a chtěním dítěte.
Dítě se vzteká, protože MUSÍ, protože jeho očekávání nebylo realizováno – a protože situaci nemůže zvládnout rozumově, tak náhradním řešením je citová reakce – výbuch vzteku, jako výraz nenaplněného „chtění“ !
Zatímco máma a táta jsou dospělí a mohou se situacemi pracovat díky svým zkušenostem a díky tomu, že chápou, co se děje, dítě prožívá něco, čemu zcela nerozumí. Objevuje úplně nové území. Zjišťuje existenci své vlastní individuality a hledá samo sebe. Často se ocitá v silném vnitřním rozporu, kdy něco velmi intenzivně chce, ale zároveň nemá schopnosti, jak toho dosáhnout. Všechny složky jeho osobnosti se prudce vyvíjejí, ale rozum není vždy v souladu s city.
Úkolem dospělého v okolí dítěte není v této chvíli boj s dítěte vyhrát a dokázat, kdo je silnější – z pohledu dítěte je to na stejné úrovni jako jeho dupání a válení se po zemi - ale jeho úkolem je přesvědčit dítě, byť se mu vše nedaří, tak že je v bezpečí a že je na blízku milující náruč a ochrana.
Teď si asi říkáte lehce říct a napsat, horší realizovat a hlavně to vydržet! Vydržet „ společenskou potupu“, když se dítě válí na ulici v kaluži, chodit po obchodním centru se vztekajícím se a ječícím dítětem … Jak tedy z toho ven ?
I když je to těžké, je třeba zachovat klid a ujistit dítě, že se nám jeho chování nelíbí a pokusit se ho zklidnit v náručí či objetím. Další možností je přistoupit k jiným výchovným taktikám – např. odvést pozornost dítěte jinam, zaujmout je něčím zajímavým, zdůraznit jeho pěkné vlastnosti, vyžádat si jeho pomoc apod. Cestou určitě není ponechat dítě bez reakce – „ať si dělá co chce“ – tedy druhý extrém k autoritativnímu zásahu.
Rad, jak zvládat záchvaty vzteku u batolat, je mnoho, ale ani odborníci se neshodují v tom, jak postupovat. Někteří tvrdí, že je lepší dítě, které je v afektu ignorovat, jiní propagují například „metodu pevného objetí“ . Na tomto místě je nutné zdůraznit, že tak jak jsou individuální projevy vzdoru, tak je nutný také individuální přístup k dítěti – je potřeba vypozorovat, co na které dítě platí. V žádném případě by však nemělo jít o ultimativní a autoritativní přístup. Naopak výchovný přístup by měl být klidný, chápající, tolerantní - ale vždy důsledný. Cílem vždy musí být postupně stanovit hranice, za které by se dítě nemělo dostat.
Lehce se to říká, ale hůře provádí. Je zajímavé, že podle některých psychologických studií platí, že: „ obtíže období vzdoru dobře snášejí ti rodiče, kteří kdysi sami jako batolata byli emočně svými pečovateli dobře podpořeni“. Pokud tomu tak nebylo a dospělí nemají deficity z vlastního dětství zpracované, autenticita batolete a jeho nezvládnuté emoce bývají pro rodiče obtížné, až nesnesitelné. Chování dítěte v takovém případě dospělého dráždí a na nevědomé rovině v něm může probouzet vlastní kdysi nenaplněné potřeby.
Dále cituji:
„Americký psychoterapeut John Townsend, autor knihy Děti a hranice, v této souvislosti upozorňuje na typický nedostatek, s nímž jako rodiče bojujeme, pokud jsme dostatečně nezvládli některé vývojové úkoly ve svém vlastním raném dětství: „Je to opravdu velký problém, pokud se děti ve chvílích svého nesouhlasu nebo vzdoru naučí zaujímat převážně jen reaktivní postoje. To znamená, že pouze reagují na to, co se jim nelíbí: odmlouvají, propadají záchvatům vzteku, kňourají, jsou agresivní… Jejich chování je určováno výhradně vnějším vlivem, který narušil jejich představy a přání. Cílem rodičů by mělo být, aby se dítě postupně naučilo zaujmout především postoj proaktivní, a tedy jednat ve prospěch toho, co chtějí, konstruktivním a tvůrčím způsobem. K tomu vede dlouhá cesta a je zapotřebí mnoho rodičovské trpělivosti a moudrosti.“
Rozdíl mezi reaktivním a proaktivním chováním spočívá v tom, že zatímco reaktivní chování je instinktivní, a tudíž nevědomé a zkratkovité, proaktivní je vědomé a hodnotově motivované. Reaktivní nabízí sice okamžitou, často však destruktivní úlevu, bez vlastního řešení problému. Proaktivnímu chování se děti z velké části učí právě od rodičů. Pro rodiče, kteří přemýšlejí o způsobu výchovy svých dětí, bývá inspirující, když se ze všeho nejdříve zamyslí nad sebou: Jak oni sami zvládají situace, k nimž patří negativní emoce, vztek a vzdor? Mají jasno v hodnotách, které chtějí dítěti vštípit?“
Praktické rady pro batolecí období:
- Záchvaty vzdoru přijímejte s nadhledem.
- Berte emoce dítěte vážně.
- Soucit a vyvinutou empatii od dítěte nečekejte.
- Vyhýbejte se ostrým zákazům.
- Předcházejte vyčerpání dítěte.
- Nenechte se vytočit.
- A především: Nikdy na „zlobení“ dítěte nereagujte odpíráním náklonnosti!
Tolik tedy poznámky k Vašemu rodinnému problému. Základem je uvědomit si individualitu dítěte a především naše vlastní postoje. Nikdy neužívat impulzivní reakce, byť nás „ ruka svrbí sebevíce“.
Při vystupňování projevů období vzdoru je na místě konzultace dětského psychologa. Je však nutné si uvědomit, že primárně budou rady obecné – tedy podobné tomu, co jsem se snažil napsat. Pokud by to mělo být ze strany psychologa řešení individuální, potom to vyžaduje opakovaná sezení psychodiagnostická a psychoterapeutická s rodiči a dítětem.

MUDr. Jaroslav Wiedermann, CSc.

Dobrý den, byli jsme na očkování s naším devíti týdením klučíkem. Do ordinace jsme přišli s tím, že nenecháme očkovat nepovinnou vakcínu Prevenaru, ale situace a přístup našeho pana doktora nás "donutil" mu tuhle vakcínu naočkovat dohromady s hexavakcínou. Doma se nám to rozleželo, že je to zápřah pro to tělíčko a od té doby je Jindra jako vyměněný. Proto se chci zeptat, jestli musíme pokračovat v očkování Prevenarem? Děkuji moc za Vaši odpověď. Přeji hezký den Nikol Tomíčková

Vážená maminko !
Hned v úvodu Vám musím říci, že na základě více jako 40 leté práce na Jednotce intenzivní péčei pro děti , nyní v pozici Praktického lékaře pro děti a dorost všem rodičům doporučuji, aby své děti očkovali proti infekcím způsobeným Streptococcus pneumoniae, tedy bakterii způsobující tzv. invazivní pneumokokové onemocnění ( stejně jako Neisseria meningitidis způsobuje invazivní meningokokové onemocnění a Haemophillus influenzae invazivní hemofilové nemocnění ). Těchto onemocnění se každý dětský lékař velmi obává a jsou to onemocnění, která skutečně ohrožují život dětí. Jde především o celkové infekce organismu tzv.sepse, záněty mozkových blan, těžké záněty plic a pohrudnice a závažné záněty středního ucha
Tzv.pneumokokové infekce jsou způsobeny bakteriemi Streptococcus pneumoniae, kterých je více jako 90 typů a vakcina Prevenar 13 chrání proti infekcím způsobeným 13 nejčastějšími typy.
Vakcína pomáhá tělu vytvořit si vlastní protilátky, které chrání Vaše dítě proti těmto nemocem.
Podobně jako ostatní vakcíny ale ani přípravek Prevenar 13 nebude chránit 100% očkovaných dětí.
Stejně jako každá aplikace jiné očkovací vakcíny či léku může i podání Prevenaru 13 mít u některých dětí nežádoucí účinky a nezastírám, že i zcela ojedinělě i těch nejvážnějších. Jejich četnost je však ze statistického hlediska zcela zanedbatelná !

Pneumokokovými onemocněními jsou nejvíce ohroženi kojenci a malé děti do 5 let, protože v tomto věku se jejich imunitní systém ještě nedokáže těmto infekcím dostatečně bránit.
Proto je nutné chránit děti očkováním co nejdříve - pneumokokové vakcíny jsou určené pro děti od 6. týdne věku. Je možné je podávat současně s dalšími již zavedenými očkováními. Pro kojence ve věku 6 týdnů až 6 měsíců je doporučeno očkování čtyřmi dávkami Prevenaru 13 po 0,5 ml.
Nežádoucí účinky:
velmi časté (≥ 1/10): nechutenství, podrážděnost, neklidný spánk, zvýšená teplota,bolest, zarudnutí,
zatvrdlina či otok v místě vpichu
časté (1/100 až 1/10): horečka nad 39 st.C, zvracení, průjem,vyrážka, omezení hybnosti končetiny s
místem vpichu
méně časté (1/1000 až 1/100): křeče vč.febrilních, pláč, kopřivka
méně časté (1/1000 až 1/100): přecitlivělost, hypotonie- snížení svalový tonus.

Přípravek Prevenar 13 nepodáváme:
- při obecných kontraindikacích očkování – akutní horečnaté onemocnění dítěte či jeho ošetřovatele …
- v případě alergie na některou součást očkovací létky Prevenar 13
- jestliže má Vaše dítě oslabený imunitní systém.

Tolik ve zkratce o očkování Prevenarem 13.
Nerozumím ale Vaší formulaci o „donucení“ ze strany Vašeho lékaře. Já také rodiče, kteří nechtějí očkovat, informuji a snažím se je přesvědčit o vhodnosti očkování, a to podobnou argumentací, kterou jsem uvedl úvodem. V žádném případě však nikoho nenutím, protože očkování Prevenarem je očkování doplňkové, není tedy součástí zákonem stanoveného povinného očkování a je plně na rozhodnutí rodičů, bude-li u dítěte provedeno. Naopak u zákonem stanovených povinných očkování vysvětluji a argumentuji, ale přiznám se, že jsem - na základě dlouholeté praxe a přesvědčení o správnosti očkování jako preventivního opatření - nekompromisní a splněním této povinnosti podmiňuji další péči o dítě.
K otázce „timingu“očkování a společně aplikace s Hexa vakcínou musím řici, že u první (ch) dávky (ek) spíše doporučuji aplikaci oddělenou ( po 14 dnech ) a hlavně se rozhoduji zcela individuálně podle typu dítěte ( nezralost, prospívání…), ale v každém případě rodičům nabízím vlastní rozhodnutí, zda-li očkovat společně či odděleně, s tím, že předložím svůj návrh. V každém případě aplikuji v případě společné aplikace do různých míst ( obě stehna).
Odpověď na otázku - zda-li v očkování pokračovat - je z mého hlediska jasná , určitě ano. I když nerozumím onomu „ od té doby je Jindra jako vyměněný“. Nevím, co si pod tím mám představit – jak v popisu - o co vlastně jde – tak i časově - jak je dlouho po očkování „ jako vyměněný“ ?
Omlouvám se Vám, ale je to formulace, která mi velmi připomíná argumentaci „ tzv. odmítačů očkování“, kteří čerpají argumenty na internetu od Dr.Googla a , s prominutím, ovlivňují normální odpovědné rodiče. Pokud se Vám něco skutečně na chování Vašeho chlapečka nezdá, je nutné vše odpovědně (!) rozebrat – především také posoudit, zda-li nejde o nějaký projev přecitlivělosti – to vzhledem k dalším dávkám Prevenaru.
Jinak je nutné si uvědomit, že v prvních týdnech a měsících dochází k velmi rychlým vývojovým změnám dítěte, a to i v chování těchto malých dětí.

MUDr. Jaroslav Wiedermann,CSc.

Dobrý den, dcera 3,5 roku - má problémy s příjmem potravy. Problém není vyhrocený, protože dle mého názoru prospívá (přírůstek váhy je 1,5 kg/ 6 měsíců). Má ale velmi omezený jídelníček a problém s "tuhou" stravou, všechno musí v omáčce plavat, jinak vše drží v puse a protestuje. Je to problém, který řešíme pomalu od narození. Teď nastoupila do školky, samozřejmě tam nejí, ale i nepije (to zatím přisuzuji změnou prostředí). Snažila jsem se hodně motivovat, občas jsem i zakřičela, následně toho litovala. Je to problém se kterým už si nevíme rady, protože nemá absolutní potřebu jídla, nepřijímá to co její vrstevníci. Myslíte, že bude potřeba dětský psycholog? Zdravotně je totiž v pořádku. Děkuji

V tomto věku - doznívá období batolecí, tj. negativismu - to nelze řešit násilím, pravděpodobně by se to ještě zhoršilo. Těmto dětem je třeba věnovat pozornost z hlediska nácviku konzumace solidních částí stravy a to probíhá na pracovištích logopeda speciálně vyškoleného pro tzv. orální stimulaci - to je to co bych doporučoval, teprve potom psychologa - poraďte se se svým praktickým lékařem, ktery pravděpodobně na Vašem dítěti neshledává žádný zdravotní problém.

MUDr. Pavel Frühauf, CSc.

Dobrý den. 17-ti letých chlapec s celiakií dodržuje bezlepkovou dietu, přesto má již 3 roky 2-násobnou hodnotu anti t-TgIgA, ostatní laboratorní výsledky má v normě. Mohlo by to, prosím, ukazovat na nějakou přidruženou patologii ? Děkuji za odpověď a přeji hezký den.

Výsledky vyšetření svědčí proto, že v dietě je obsažen lepek. Při striktním dodržování diety jsou protilátky negativní. Možno konzultovat dietu na info@celiac.cz.

MUDr. Pavel Frühauf, CSc.

Mám 2 letého vnuka, který má víc jak půl roku problémy se spánkem. Chodí spát po 8. hodině večerní. Po usnutí se po asi 2 hodinách probouzí. Jde ze svého pokojíčku do ložnice rodičů, kde bere maminku za ruku a vodí si ji do svého pokojíku a někdy i zpět..Též se stává, že sedí na lůžku a chvíli kouká jen tak. To se opakuje několikrát za noc. Po poledni spí 2-2,5 hodiny- v klidu. Ráda bych věděla zda máte podobné dotazy od jiných rodičů, popřípadě Váš názor a Vaši radu. Moc děkuji za odpověď. Dana Balová

Vážená paní, milá babičko !
Znáte jistě rčení , že „ rodiče děti vychovávají a prarodiče vnoučata rozmazlují“. Nechci problém, ze kterého vyplývá Váš dotaz, banalizovat, ale je nutné si hned na začátku vyjasnit - vadí to jenom Vám nebo i rodičům ? Proč se ptám ? Dnes se stále častěji setkávám s tzv. volnou výchovou dětí, které nejsou rodiči v ničem omezovány a mohou si dělat doslova vše, co chtějí. Pro tento typ vedení výchovy jsou již dokonce konstituovány i kolektivní předškolní dětská zařízení ( s tzv. pružnou výchovou ) a i typy základních škol – s modifikovaným hodnocením a volným pohybem během vyučování. Přiznám se, že tento způsob výchovy mi není blízký a musím říct, že ona volnost šířící se Evropou a zvl. Amerikou se mi nelíbí a není mi sympatická, a to mám děti rád a zasvětil jsem jim celý svůj život. Ještě jednou se tedy ptám, zda-li není problém jen u Vás. Abyste mi rozuměla, plně sdílím Vaše obavy a rozpaky nad chováním a poruchami spánku Vašeho vnuka. Já sám mám ve výchově dětí rád, když je dodržován určitý výchovný řád. Ihned na tomto místě musím říct, že zcela jistě se někde stala chyba, která se časem fixuje a může se i prohlubovat. Možná to bylo na začátku několikrát, kdy si maminka vzala chlapečka k sobě do postele, někdy tyto poruchy mohou vzniknout při akutním onemocnění, kdy rodiče zvýšeně pečují o dítě v horečkách, sedí u postýlky, nabízejí čajíček apod..
Jsem přesvědčen, že u vnoučka nejde o noční děsy či noční můry – ty vypadají přece jen jinak a jsou u starších dětí. Opravdu si myslím, že jde o špatné spánkové návyky, které se rozvíjí zcela nenápadně a se zdánlivě malých ústupků. Bohužel, čím déle trvají, tím více jsou fixované a náprava je obtížnější.
V první řadě je asi nutné probrat situaci s dětským lékařem, který chlapečka zná nejlépe. Je nutné vyloučit všechna chronická onemocnění nebo napřiklad i banální zdravotní potíže spojená například se zbytnělou nosní mandlí ( prolongovaná rýma , nosní hlas, „ chrápání“ a spánek s otevřenými ústy – v tomto případě se děti často budí ). Je nutné zhodnotit prospívání tělesné i duševní, jaký je „jedlík“, vyhodnotit poruchy vyprazdňování stolice spojené se zvýšenou plynatostí, vyloučit kontinuální odchod moči či stolice … Pomočování v tomto věku asi nelze zatím hodnotit. Je nutné vyhodnotit psychomotorický vývoj včetně řeči, jak chlapec reaguje na okolí, zda-li nejsou příznaky zvýšené aktivity tzv. ADHD. V tomto směru by mohl pomoci i dětský psycholog. Vidíte, že těch problémů, které je nutno vyloučit je dost a v tomto směru Vám může nejlépe pomoci Praktický dětský lékař(ka), který(á) se o vnoučka stará, protože ho zná nejlépe. Je tedy nutné vyloučit všechny tzv. organické příčiny, které se mohou projevovat i Vámi uvedenými poruchami spánku.
Náprava asi bude spočívat v zavedení režimových opatření, týkajících se spánku chlapečka. Asi bude nutné, aby maminka chlapečka hned zavedla do pokojíčku a uložila. Asi s ním bude muset zůstat až do usnutí, vykládat mu, držet za ruku – prostě vytvářet „ spánkový rituál“ – tedy opak toho, co si chlapeček sám vytvořil.
Asi by nebylo vhodné budit ho z odpoledního spánku, i když jeho zkrácení by mohlo také pomoci. Spíše bych zpočátku asi posunul večer ukládání do postýlky, měl by opravdu jít do postýlky unavený – po koupeli, po večerním jídle a i s večerní pohádkou na dobrou noc … a nenahrazovat ji televizí.
Nezastírám, že náprava bude asi obtížná a bude trvat dost dlouho, tedy dobu úměrnou, jak dlouho Vámi uvedené poruchy trvají.

Dovoluji si také připojit, že na velmi podobný dotaz jsem již odpovídal. Prosím podívejte se na odpověď.

MUDr. Jaroslav Wiedermann, CSc.

Dobrý den, máme pětidenní miminko, zdravé, bez žloutenky, mléka také dost, ale velice nám u kojení usíná. Vydrží sát max 5 minut a usne. Jinak je vzhůru klidně i hodinu tahem, ale po přiložení k ňadru usne. Díky tomu začínáme mít problém s váhou. Snažíme se na něj mluvit, lechtat atd ale nic nepomáhá. Poraďíte prosím, díky

Vážená maminko !

Jak jste napsala, máte 5 denní miminko – já bych dodal „ teprve“ 5 denní miminko. To znamená, že všechno teprve začíná. Tak jako Vy si zvykáte na miminko, tak miminko si zvyká na Vás. Nemá žloutenku a vy máte dost mléka. Ještě mi chybí údaj kolik vážilo při narození a kolik váží nyní. Zmiňujete totiž, že začínáte mít potíže s hmotností.
U novorozenců po narození je zcela obvyklé, že v prvních dnech mají hmotnostní úbytek, a to zhruba 3-5-7% - to většinou podle porodní hmotnosti. Tento úbytek hmotnosti ale nesmí být větší než 10%. Většinou si novorozenci při propuštění již začínají tento úbytek vyrovnávat a dále, pokud není nějaká komplikace, začínají prospívat.

A nyní k Vašemu problému. Nezapomínejte, že i Vám se mléko začíná teprve tvořit. První dva nebo tři dny po porodu se v prsech tvoří počáteční mléko, tzv. kolostrum. Kolostrum je hustší a výživnější a i velmi malé množství kolostra stačí k výživě dítěte po porodu. Zralé mléko se začíná tvořit v prsech obvykle až třetí den po porodu, u některých žen i později. Typické je, že se prsy nalijí mlékem, jsou tvrdší na dotek, někdy horké i bolestivé. V těchto dnech je také sání pro novorozence obtížnější a velmi rychle se unaví a rychle uspokojí svoji potřebu jídla a usíná – a to je asi těch Vašich 5 minut. Můžete miminko stimulovat – budit – taktilními podněty na tvářích , „ potahováním bradavky v ústech dítěte“ či hladit na hlavičce „ proti srsti“ – to je od čela na záhlaví ( to nemají rádi a budí se ) atp.
V porodnici a prvních dnech doma kojte dítě tak často, jak si řekne, nejméně však po 3 hodinách. Můžete také vážit Vaše miminko před a po kojení, tak se zjišťuje množství nakojeného mléka. Nemělo by to ale být zdrojem Vašeho stresování – protože i sebelepší kojenecké váhy váží někdy rozdílně – to vážení slouží hlavně k tomu, abychom se přesvědčili jestli máte mléko, a to že pije - to cítíte při sání. Dávky vypitého mléka rostou postupně a není neobvyklé, že v prvních dnech vypije dítě jen pár mililitrů nebo vůbec nic, později se vypité množství pomalu zvyšuje.
Pro kojení v šestinedělí platí následující rady ( viz níže ) - běžně dostupné v příručkách o kojení a hlavně se Vám jich mělo dostat na porodnici. Jinak Vám je určitě zopakuje Váš praktický dětský lékař se sestřičkou a při nejhorším můžete vyhledat pomoc u laktační poradkyně.
Pro Vás asi bude platit zatím to častější kojení – bohužel tedy i 10-12x/ 24 hodin. Délka pití a množství mléka se bude postupně zvyšovat, stejně jako se budou prodlužovat intervaly mezi pitím !
Jen pro Vaši orientaci přikládám tabulku dávek mléka pro novorozence a kojence.
Jinak při jakýchkoliv pochybnostech se poraďte se svým praktickým dětským lékařem !

Kojení v šestinedělí:
• během šestinedělí kojte dítě tak často jak si řekne, nejméně však po 3 hodinách ve dne i v noci. Výjimkou však není ani kojení 10 až 12 krát denně. Pokud jsou intervaly mezi kojením trvale kratší než 1 až 1,5 hodiny, poraďte se o tom s lékařem dítěte. Noční intervaly mezi kojením prodlužujte až po šestinedělí, do té doby dítě na kojení jemně buďte,
• neomezujte délku kojení, novorozencům trvá pití mléka déle než starším dětem a často si potřebují během kojení odpočinout. Pokud všechna kojení trvají déle než půl až třičtvrtě hodiny, poraďte se o tom s lékařem nebo laktační poradkyní, protože na vině může být špatná technika kojení,
• na začátku kojte z obou prsů a střídejte polohy při kojení, později můžete kojit jen z jednoho prsu, pokud to dítěti stačí, mnoho žen však kojí z obou prsů po celou dobu kojení,
• dítěti nepodávejte žádné další tekutiny, např. čaj, mohlo by to omezit množství mléka vypitého z prsu,
• v začátcích kojení nedávejte dítěti dudlík, protože sání dudlíku je jiné než u prsu a u nejmenších dětí může narušit techniku kojení. Pokud má kojenec silnou potřebu sání, můžete mu dudlík poskytnout po šestinedělí, kdy už je technika kojení dobře naučená,
• pokud máte pocit, že máte nedostatek mateřského mléka nebo že je dítě po kojení hladové, poraďte se o tom s pediatrem dítěte. Řešením neprospívání dítěte při kojení je častější kojení, především v noci, příp. úprava techniky kojení, dokrm umělým mlékem je až posledním řešením v řadě,
• mnoho dětí prochází v průběhu šestinedělí tzv. růstovými spurty, kdy se růst zrychluje a u dítěte se skokově zvyšuje potřeba mléka. Růstové spurty se obvykle objevují ve 3 a v 6 týdnech věku. Řešením je opět častější kojení, zejména v noci. Množství mléka by se mělo upravit během dvou až tří dnů. Pokud tomu tak není, poraďte se o tom s pediatrem dítěte,
• pokud dokrmujete dítě odstříkaným mateřským mlékem nebo umělým mlékem, nepodávejte dokrm z lahve, ale využijte některou alternativní pomůcku, např. injekční stříkačku, kádinku, lžičku nebo suplementor, aby nedošlo k narušení techniky kojení a sání

Věk: Dávka mléka (ml/kg tělesné hmotnosti)
1. den života: 50 – 70
2. den: 70 – 90
3. den: 80 – 100
4. den: 100 – 120
5. – 9. den: 100 – 130
10. den – 7. měsíc: 150 – 180
8. – 12. měsíc*: alespoň 500 ml*
* alespoň 500 ml mléka denně nebo odpovídající množství mléčných výrobků

MUDr. Jaroslav Wiedermann, CSc.

Dobrý den,prosím o radu.Mám 3 týdenního chlapečka a při koupání ve vaničce pořád křičí.Přijde mi že když usne že se pořád leká a když jsme po koupání,tak mi ukojení pláče a nemůže usnout.zkoušely jsme snad vše a už jsem úplně bezradná.Moc děkuji za odpověď.

Vážená maminko !

Úvodem je třeba si uvědomit, že tak jako je u dospělých individuální obliba koupání, tak stejně individuálně mohou reagovat při koupání děti – některé je milují, některé jsou neklidné a koupání odmítají. Nicméně, hygienu kůže především u nejmenších dětí je třeba udržovat jako prevenci poškození jejich jemné kůže.
Při koupání je nutné dodržovat některé základní věci:
Voda na koupání by měla být příjemně teplá (obvykle mezi 37 a 38°C) a v adekvátním množství. Teplotu vody vždy vyzkoušejte ponořením svého předloktí.
Stejně tak je nutné dodržovat příjemné teplotní klima prostředí, ve kterém koupání realizujeme – před koupáním vyhřát vzduch zdrojem tepla, který však v době koupání odstraníme v prevenci tepelného úrazu dítěte.
Osvědčuje se od narození s dítětem verbálně klidným a tichým hlasem v náručí komunikovat, a to již před koupáním a po celou dobu vlastního koupání. K tomu je většinou potřeba spolupráce obou rodičů - jeden vše chystá a druhý rodič klidně přechází z náruče k vlastnímu provedení koupele či jiných níže uvedených způsobů očisty kůže.
Délku koupání, zvláště u novorozenců. omezujeme na co nejkratší dobu – stačí tedy doba potřebná k opláchnutí dítěte. Starší kojence, kterým je pobyt ve vodě příjemný, je ale možné ponechat v koupeli déle - pozor ale na prochladnutí !
Při koupeli nejdříve omyjte dítěti obličej a poté postupně omyjte zbytek těla. Zvláště pečlivě omyjte především kožní záhyby a plenkovou oblast.
Pokud koupete v menším množství vody, polévejte často hrudník a bříško dítěte teplou vodou. Můžeme používat speciální plátěný klín do vaničky, takže dítě není vlastně vůbec ponořeno do vody. Po koupání dítě pečlivě osušte - osušku na kůži jen přikládejte.
Pokud je dítěti koupání ve vaničce nepříjemné, můžete je jen omýt žínkou namočenou v teplé vodě. I takové „koupání“ je zcela dostatečné.
Po koupání dítě pečlivě osušte - osušku na kůži ale jen přikládejte. Masti proti opruzeninám či jiné přípravky k promašťování kůže nanášejte krátce po osušení, aby se dobře vstřebaly.
Kožní lékaři dokonce v současné době nedoporučují koupat novorozence a mladší kojence každý den, vzhledem k tomu, že koupání vysušuje pokožku dítěte. U nejmenších dětí stačí koupel jen 2-3x týdně. Každý den je však nutné udržovat v čistotě plenkovou oblast a ostatní záhyby kůže v prevenci opruzenin kůže.
K podráždění kůže může dojít i používanými mýdly a šampony. V prvním roce se můžeme bez mýdla zcela obejít a stačí kůži jen omýt teplou vodou. Mytí vlasů šampónem postačí také asi lx týdně .
Většinou až u starších kojenců bývá každodenní koupání součástí večerního rituálu před spaním, ale opět je nutné zdůraznit, že individuální reakce dítěte je rozhodující pro způsob a délku prováděné očisty kůže. Základem ale zůstává, že nikdy nesmíme slevit ze standardu hygieny dětské kůže. Je také pravdou, že tolerance koupele se může, a to i zcela radikálně u dětí v průběhu vývoje měnit.

MUDr. Jaroslav Wiedermann, CSc.

Mám3měsíční holčičku a špatně a málo jí.Mléko jí odstříkávám do flašky a po3hod.vypije max100ml pije to i hodinu.Musím jí to nutit samotné jí stačí tak40ml které vypije a pak už se jen trápíme a čekám kdy se zapomene a trochu zatáhne.Stejné je to i s UM.Jakmile zaspí vypije i 90a to za chvíli.Jak jí to mám naučit pít mimo spánek.

Vážená maminko !
I když existují orientační doporučení množství vypitého mléka, základem musí být u dětí kojeneckého věku ( do 1 roku ) k zachování dostatečného množství vody v organismu - 150-120 ml tekutin/kg/den. Dalším orientačním doporučením je hmotnostní prospívání dítěte – tj. 150-250 gramů týdně. Takto je zajištěno takové hmotnostní prospívání dítěte, při kterém dítě zhruba v 5 měsících svoji porodní hmotnost zdvojnásobí a v 1 roku ztrojnásobí. Opět jde o orientační údaje, které se mohou odlišovat u dětí, které byly např.nedonošené nebo jsou nemocné ( chronicky ). Jinak platí, že všechny výraznější odchylky v hmotnostním vývoji ( především ve smyslu mínus ) je třeba konzultovat při doporučených pravidelných prohlídkách u dětského praktického lékaře či dalších individuálních návštěvách lékaře spojených s převážením či kontrolou způsobů pití. Vždy je nutné opět brát v úvahu individuální aspekty každého dítětě, je dobré porovnat i s vývojem sourozenců či rodičů – nutné je i vycházet ze somatotypu rodičů.
Z Vašeho dotazu nevyplývá, jak Vaše holčička hmotnostně prospívá a nevím také proč vlastně mléko odstříkáváte a nekojíte.
Při potížích s kojením je vhodné konzultovat laktační poradkyni a samozřejmně svého dětského lékaře. Je však pravdou, že pokud dítěti dáte mléko savičkou , většinou již kojení dítě odmítá. Dále je nutné již od počátku vytvářet stabilní stereotypy a rituály a neprodlužovat délku krmení ( 20-30 minut by mělo stačit ). Dítě si postupně vytváří individuální intervaly pití, zpočátku dle chuti, postupně intervaly prodlužuje a odbourává noční dávky až do vytvoření režimu pití po 3,5 – 4 hodinách. Tento proces je však také časově velmi individuální. Stejně tak individuální jsou i dávky, které dítě vypije a přitom prospívá. Některé dítě „ stráví vše“ a potom má například i stoličku po několika dnech, některé dítě má naopak zvl. v prvních týdnech stoličky frekventní s větším obsahem vody a tím by mělo vypít i větší dávky.
Savička či bradavka prsu by neměla sloužit jako „ šidítko“. Snažíme se, aby dítě během krmení nespalo – je nutné jemně stimulovat dotyky či hlazením. Tím vytváříme i u malého dítěte stereotyp, že dostane-li savičku či prs, mělo by pít dávku, která uspokojí jeho potřebu.
Nebál bych se proto zkoušet po 20 max. po 30 min. krmení ukončit, nechat odříhnout a teprve potom uložit ke spánku, a to bez ohledu na množství mléka, které dítě vypilo. Obávám se, že z toho co píšete je již Vaše holčička trochu „zpovykaná“ ve výše uvedeném smyslu a vytvoření stereotypu bude již trochu obtížnější. Pokud však řádně hmotnostně prospívá, bude situace jednodušší. Pokud ale prospívá špatně - mimo doporučené hodnoty i při zvážení výše uvedených individuálních faktorů - budeorganismute to muset řešit v úzké spolupráci s Vaším dětským lékařem a dětskou sestrou.

MUDr. Jaroslav Wiedermann, CSc.

Jak moc je pro děti škodlivé dívat se na televizi, monitor, tablety atd.? Obzvláště když v dnešní době u obrazovek děti tráví hodně času?

Sledování televize, počítačových monitorů apod. zrak dítěte nijak významně neohrožuje. Nedostatek pohybu je dle mého mnohem větším problémem dnešní „počítačové a tabletové“ doby.

Mudr. Ondřej Vláčil

Dobrý den, dcera spala od narození celkem dobře a celou noc - jen občas zakňourala, stačilo dát dudlík a zase spinkala. od jednoho roku se zprvu asi jednou týdně vzbudila spláčem a chtěla pryč z místnosti kde spí - s námi v ložnici ve své postýlce a vždy jsem pochovala uklidnila se- ale probudila se a chtěla si 2 hodiny hrát. dnes se toto opakuje každou noc - pláč více či méně hysterický někdy pomůže vzít do náruče a chodit po tme po bytě apo půl hodině ji uložit zpět a spí až do rána. jindy nosím i 3/4hodiny a neusne a buď si chce hrát nebonás zlobit v naší posteli. děje se to pravidelně o půl dvanácté a většinou o půl druhé už zase spí. Spát chodí kolem osmé a přes den má buď jeden spánek který trvá přes 2hodiny nebo dva cca 1,5hodinové spaánky.Nědělám chybu s tím chováním? ale když jí nechám v postýlce tak šílěně řve až se vzteká. prosím o radu děkuji.

Vážená maminko !
Po přečtení Vašeho dotazu jsem začal usilovně probírat příčiny poruch spánku u dětí , které jsou typické pro věk Vaší holčičky. Je to problém strašně široký a navíc individuální – jak z pohledu individuality dítěte, tak i z pohledu individuality rodičů. Setkal jsem se za svou praxi i s dětmi, které byly velmi neklidné a často prokřičely celou noc – bez ovlivnění a doslova decimovaly celou rodinu. Tyto děti byly tzv.“ nervózní“, stejně jako jejich nevyspalí rodiče. Na druhou stranu jsou děti , které po vyloučení nočních dávek stravy kolem 4.či 5. měsíce spokojeně spí až do rána. A ty ostatní děti jsou něco mezi těmito extrémy.
Primárně se nabízí i rozdílný typ dítěte – velmi aktivní a na druhé straně klidné, málo aktivní děťátko. Dalšími příčinami poruch spánku jsou některé anomálie vývoje – především anomálie nervového vývoje či poruchy spánku spojené s poruchami jiných orgánů ( zažívání - s poruchami odchodu stolice, dýchací potíže - s častým kašlem - noční kašel může být i u tzv. gastroesofageálního reflexu , kdy se vrací žaludeční obsah do jícnu atd.) – ty je potřeba vždy zvážit a při poradě se svým praktickým dětským lékařem vyloučit.
U o něco starších dětí vždy uvažujeme o možnosti nočních děsů ( pavor nocturnus ), které se vyskytují během tzv. non-Rem fáze spánku – čili v první fázi spánku, kdy ještě není spánek hluboký – dítě se protrhne ze spánku a je zmatené, nebudí se, pláče, křičí a potí se. Tyto děsy spontánně odeznívají. Naopak noční můry jsou v důsledku snů s nepříjemným obsahem – u těchto stavů nebývá žádný doprovod uvedený u nočních děsů.
Jsem ale přesvědčen, že ve Vašem případě o tyto poruchy nejde a znovu říkám, že jde o poruchy u starších dětí.
Obecně lze tedy říct, že miminka se ze spánku probouzejí často, je to běžné, a tak se nemusíme většinou znepokojovat. Pokud dítě začne brečet nebo trpí na nespavost, může za to pravděpodobně na rozdíl od výše uvedených příčin: - hlad a žízeň - je mu příliš teplo, nebo naopak zima - potřebovalo by přebalit - trápí ho prdíky ( více u chlapců ) - začíná být nemocné…
V kojenecké a časném batolecím věku existuje mnoho spánkových poruch, a to až u 50% dětí. Pokud byly tyto poruchy rozebírány, bylo zjištěno, že v 90 % stojí za poruchami spánku špatný spánkový návyk. Obecně je ale tedy u všech dětí - u kojenců především, velmi důležité, aby mu rodiče vytvořili správný spánkový režim, a to zhruba do osmi měsíců života. Do této doby se zásadně mění spánkový režim kojence – odeznění nočních dávek, frekvence pomočován atd.
U dětí v batolecím období – tedy po 1. roce života - mívají děti často problém přechodu z aktivity a her ke spánku. Den je pro ně plný her a příjemných aktivit, se kterými se dítě večer těžce loučí. Děti si potom často nadměrně vyžadují opakované návštěvy matky u postýlky, někdy si dítě křikem vynucuje trvalou přítomnost matky apod. V obzvlášť výrazných případech mluvíme o nespavosti z nedostatku režimu. Přispívá k ní výchovná nedůslednost rodičů. Toto ale asi není Váš případ.
Dítě by mělo spát nejlépe ve vlastní posteli. Ke spánku ho ukládejte přibližně ve stejnou dobu - pravidelnost je pro tak malé děti velmi důležitá. A pak si vytvořte vlastní rituál - koupání, kojení - krmení, ukládání ke spánku apod. Miminko by také mělo chodit spát ospalé! Vytvořte miminku také příjemné prostředí pro usínání. Můžete mu koupit třeba závěsné hračky nad postýlku nebo zpívat uklidňující ukolébavku před usnutím. Teplota v místnosti by se měla držet okolo 20° C, místnost by měla být také tichá a neosvětlená.
Dbejte na to, aby miminko neusínalo při kojení, houpání v náručí či při jiných podobných aktivitách, protože při opětovném probuzení bude totiž vyžadovat stejnou činnost, aby mohlo znovu usnout.
Toto jsou asi základní předpoklady předcházení vzniku poruch spánku. Dalším, a to asi nejdůležitějším faktorem, je důslednost dodržovat jakési rituály usínání.
Pro spánek je důležitá vlastní postýlka – ne lůžko rodičů ! Je možné, aby dítě usínalo při tlumeném světle, před usínáním se vystříhat větším aktivitám, je možná vykládat pohádky do usnutí. Ve věku vašeho dítěte by již asi dítě mělo spát ve vlastním pokoji – tedy ne s rodiči ( ruší světlo, v horším případě televize, rádio – pohyb rodičů , hovor… ).
Při vzniklé poruše spánku omezit podávání dudlíku , podávání čajíčku, mléka. Zvláště důležité je vyhnout se chování, nošení po bytě, nebrát dítě do postele rodičů. O hře s hračkami ani nemluvím. To jsou vše věci, na které si dítě velmi rychle zvyká a pokud mu nejsou dopřány, velmi důrazně si je vyžaduje - křikem, vztekáním …. a až si vyhraje a trochu unaví, tak v klidu usíná. Špatně se mi to říká, ale jak vidíte, tak jste asi využila prakticky všechny možnosti, které jsem uvedl A vždy to začíná tím prvním dudlíkem, pitím, pochováním, které naruší i již vytvořený spánkový návyk a vede k nočním scénám Vámi výše popsaným.
Jak ale z toho - lze zvolit tvrdou metodu – tedy nechat dítě křičet až se vyčerpá a usne – nejlépe ve vedlejším pokoji. To asi dokáže málokterá maminka, ale většinou se výsledek dostaví rychleji. Nejlépe je ale asi s tím „ jakýmsi obskakováním“ vůbec nezačínat.
Dále je metoda pozvolnější – ale také asi méně úspěšná - je možné sednout si vždy k probuzenému dítěti, tišit ho, mluvit na ně, ale nenabízet opakovaně pití, nebrát ho z postýlky a čekat až usne. Psychologové na to mají dokonce metodu se sledováním času, kdy se dostaví efekt.
Nevím, co zvolíte, ale přeji Vám rychlý úspěch. Jsem přesvědčen, promiňte mi , že celá porucha spánku Vaší holčičky vznikla v důsledku Vašich obav a jakési „ přecitlivělosti“.
Předtím ale je nutné se poradit s Vaším dětským lékařem a hlavně je nutné se ujistit, zda-li příčinou přece jen nejsou nějaké zdravotní důvody, ty mi ale z Vašeho dotazu nevyplývají.
Pokud by porucha spánku přetrvávala dlouho a byla rezistentní na všechna opatření, potom bych doporučoval vyšetření u dětského neurologa a psychologa. Pokud nebude nalezena nějaká příčina, připadá v úvahu ještě vyšetření ve spánkové laboratoři, která zajišťuje péči od klinického vyšetření dítěte s poruchou spánku, přes polysomnografii (detailní přístrojové vyšetření spánku) až k možným léčebným opatřením – je možné krátkodobě užít i lehce tlumivé léky.
Nejbližší výše uvedené pracoviště je v Ostravě – ve Fakultní nemocnici – jde o Centrum pro poruchy spánku a bdění FN Ostrava, MUDr.Vilém Novák.

MUDr. Jaroslav Wiedermann, CSC.

dobrý den prosím vás chtěla bych se zeptat kolik ml má vypít plně kojené měsíční mimčo?

Vážená maminko !
Hned v úvodu bych chtěl říct, že při kojení není nutné sledovat absolutní množství nakojeného mléka – nakonec je to obtížné, protože jsme odkázáni pouze na vážení před a po kojení. Podle zkušeností vím, že vážení bývá stejně nepřesné, jen orientační. Dovedu ale pochopit, že Vás to může uklidnit. Už sama otázka – kolik má kojenec vypít mléka – je lehce zavádějící, protože neexistuje norma. Každé dítě je jiné.
Je však nutné zdůraznit, že rozhodujícím je správný vývoj tělesný(somatický), psychický a motorický. Z tohoto pohledu jsou rozhodující pravidelné prohlídky u dětského lékaře. V případě potřeby lékař rozhodne , je–li nutné kontrolovat vývoj či hmotnost dítěte častěji. V případě kojení je navíc možné využít rad laktační poradkyně.
I pro samotné maminky ale existují spolehlivé ukazatele toho, že dítě dostává potřebné množství mléka, a to jsou dostatečné přírůstky na hmotnosti a dostatečný počet počůraných plenek. V prvních dnech po porodu ztratí dítě 5 až 10 % váhy. Zpět na svou porodní váhu by se dítě mělo dostat do 10 až 14 dní po porodu. Poté by mělo dítě přibírat zhruba 150 až 200 gramů týdně, od 3. měsíce pak minimálně 100 gramů týdně. Výsledkem je, že v 5 měsících zhruba svou porodní hmotnost zdvojnásobí a během prvního roku ztrojnásobí. Pokud jsou přírůstky na váze nižší, poraďte se o tom se svým dětským lékařem. Přitom i v tomto případě vidíme variace – drobnější rodiče mají drobnější děti a naopak.
Novorozenec zpočátku pije poměrně malé dávky, jednak proto, že se mléka tolik netvoří a dále i proto, že má poměrně malou kapacitu žaludku. Při správném postupu v dalším průběhu množství mléka vypitého při jednom kojení výrazně stoupá. Proto je vhodné novorozence přikládat k prsu 10-12x denně, zatímco koncem šestinedělí už stačí asi 8-10 krmení. A v dalším průběhu se množství dávek stabilizuje a dítě pije po 3,5 – 4 hodinách s noční pouzou – ale i to je individuální. Kojení by nemělo trvat příliš dlouho, stačí většinou 15 až 20 minut.
Obecně lze říct : “Miminko si samo „řekne“. V určitém věku mívají kojenci tzv. růstové spurty, kdy se růst dítěte zrychluje a skokově se zvyšuje potřeba mléka. Děti v tomto období vyžadují častější kojení, často také v noci. Množství mléka v prsech se obvykle přizpůsobí zvýšeným potřebám dítěte během dvou až tří dnů. Růstové spurty se nejčastěji objevují ve 3 a v 6 týdnech a poté ve 3 měsících.
Už z položené otázky je zřejmé, že jednou z nevýhod kojení je, že žena neví, kolik mléka dítě z prsu vypilo. V případě, že je dítě po kojení neklidné, pláče a nemůže usnout, směřují první myšlenky k příjmu mléka, i když ten nemusí být příčinou neklidu dítěte. Pokud dítě dobře prospívá, může být příčinou neklidu zvýšená dráždivost dítěte nebo bolení bříška způsobené např. přepíjením, refluxem nebo nesnášenlivostí některých potravin ve stravě matky. Známe jsou i „ tříměsíční koliky kojenců“. Obecně i jakékoliv anomálie neurologického vývoje dítěte mohou být příčinou poruch příjmu potravy – tedy i kojení ! V těchto případech je nutné vždy konzultovat svého praktického dětského lékaře.
Pokud je dítě po kojení klidné a spokojeně usíná, je to obvykle známkou dostatečného příjmu mléka. Na druhou stranu i kojenci s nedostatečnou výživou a postupně se rozvíjejícím nedostatkem tekutin v těle mohou být velmi spaví a mohou připadat okolí jako spokojená miminka.
Plně kojené dítě, které má dostatečný příjem mléka, močí obvykle 6 - 8 krát denně, moč je světlá a není příliš cítit. Pokud dítě močí méně než 6 krát denně a moč je tmavě žlutá a je silně cítit, je pravděpodobné, že příjem mléka je nedostatečný. V takovém případě se poraďte s lékařem. Také odchod několika žlutých stolic ( „ míchaná vajíčka“ ) je typický pro dobře pijící kojené dítě. Jsou ale také kojené děti , které mívají stoličku po 2,3 i více dnech, aniž to znamená zácpu a děti nejsou přitom neklidné. Souvisí to s tím, že z mateřského mléka je málo zbytků a u některých dětí nevyprovokují odchod stolice.
Víme, že výživa dítěte a zvláště kojení je pro každé dítě rozhodující pro zdárný vývoj tělesný , ale i vývoj psychický. V prvních měsících života, kdy je tělesný i psychický vývoj dítěte nejrychlejší, je výživa základem pro přívod dostatečného množství tekutin, které jsou rozhodující pro správný metabolismus ( vnitřní prostředí organismu ) jedince, tedy pro všechny činnosti, které se odehrávají v buňkách a tělesných tkáních a zajišťují správnou funkcí tělesných orgánů.

Platí: Novorozenec kolem 5.dne potřebuje 80-l00 ml tekutin na kg hmotnosti a den. Děti kojeneckého věku ( od 1 měsíce do 1 roku ) 150-120 ml /kg hmotnosti a den a pro porovnání dospělý jedinec potřebuje 45 ml/kg hmotnosti/den.
Z těchto výše uvedených skutečností a faktů se tedy na závěr pokusím podat alespoň orientační odpověď na položenou otázku.
Dávky mléka pro kojence:
Věk Dávka mléka (ml/kg tělesné hmotnosti)
1. den života 50 – 70
2. den 70 – 90
3. den 80 – 100
4. den 100 – 120
5. – 9. den 100 – 130
10. den – 7. měsíc 150 – 180
8. – 12. měsíc* alespoň 500 ml*
* alespoň 500 ml mléka denně nebo odpovídající množství mléčných výrobků

Příklad výpočtu: Kojenec ve věku 4 měsíců o váze 5,6 kg by měl vypít zhruba 840 ml (=5,6 x150 ml) až 1008 ml (=5,6x180ml) mléka denně.

MUDr. Jaroslav Wiedermann, CSc.

Dobrý den, ráda bych se zeptala na následující. Na doporučení lékaře a dle stránek prvních 1000 dní života jsem dceři zavedla lepek formou malé lžičky mouky do masozeleninového příkrmu. Jelikož kupuji již hotové příkrmy, mouku jsem nijak tepelně neupravila. Dcera takto dostala cca 8x lžičku mouky během 14 dní a neměla žádné problémy. Mohla jsem jí tímto postupem poškodit střívka? Případně zregenerují? Děkuji za odpověď.

Vážená maminko !
Odpověď na Váš dotaz by mohla být velmi krátká – viz poslední odstavec, ale také velmi obšírná. Přece jen použiji trochu teoretického úvodu - tedy s popisem onemocnění , které se nazývá celiakie. Tedy onemocnění tenkého střeva, které se rozvíjí v závislosti na přítomnosti lepku v potravě. Celiakií se rozumí autoimunitní onemocnění charakterizované tvorbou protilátek proti buňkám vlastního tenkého střeva.
Celiakie není jen onemocněním dětského věku, i když je právě v časném dětském věku typicky diagnostikována. To je pravděpodobně dáno tím, že u kojenců a malých dětí – po styku s lepkem ( tedy po podání mouky ve stravě ) jsou její příznaky zpravidla daleko snáze rozpoznatelné, zatímco v pozdějším věku probíhají často skrytě a nevýrazně, což mimo jiné značně komplikuje diagnózu. Celiakie se však může projevit i kdykoliv v dospělém věku, nejčastěji pak mezi 20. - 30. rokem věku.
Vznik a rozvoj celiakie podmiňují dva základní faktory. Přítomnost lepku (glutenu) v konzumované potravě v kombinaci se senzitivním organizmem pacienta.
Průběh celiakie:
 Celiakie je onemocněním autoimunitním ( jsou vytvářeny protilátky proti tkáním vlastního těla ), přičemž „spouštěčem“ autoimunitní reakce je lepek, přesněji jeho součást alfa-gliadin. Tato reakce je charakterizována tvorbou protilátek, které poškozují, případně ničí buňky sliznice tenkého střeva (enterocyty). Na střevní sliznici pak dochází ke změnám – atrofii střevních výběžků (klků), zvětšování střevních krypt aj.
 Narušení funkce tenkého střeva se projevuje nedostatečným vstřebáváním tuků, bílkovin a také některých vitamínů a minerálních látek, železa apod.

Příznaky celiakie mohou mít různou intenzitu, někdy jsou, zejména u dospělých pacientů, jen nevýrazné, nebo atypické ( mohou mít i zácpu ), což může být značný problém pro určení správné diagnózy. Typické příznaky lze pozorovat především u dětských pacientů – po zavedení moučných výrobků do stravy dětí:
 celkové neprospívání, zpomalení růstu, zastavení váhového přírůstku,
 vzedmutí břicha a bolesti břicha,
 objevuje se objemné ( lesklé ) stolice s vyšším podílem tuků, případně průjmy,
 postupně se vyvíjí bílkovinná podvýživa a poměrně často je přítomna také chudokrevnost,
 jednou z forem může být i dermatitida s výsevem puchýřových ložisek na kůži – postižení střeva je jen ložiskové.

Nesnášenlivost přetrvává celoživotně a je částečně geneticky determinována.
Výskyt onemocnění: Celosvětový průměr je zhruba 1:3350. Příliš časné přikrmování dětí nejspíš zvyšuje riziko onemocnění, naopak výživa mateřským mlékem – kojením výskyt onemocnění pravděpodobně oddaluje. Počet nemocných v České republice se odhaduje na asi 40-50 000 (četnost 1:200-250), z nichž je ale asi pouze 10-15 % vedeno v dispenzární péči (léčeno), u většiny nemocných nemoc není objevena (diagnostikována). Vzhledem k tomu, že i u těchto pacientů , u kterých se předpokládá nějaká forma celiakie normálně rostou a vyvíjí se, jde velmi pravděpodobně spíše pouze o intoleranci lepku, která nevytvoří typický klinický obraz s typickým poškozením střevní sliznice. Klinický obraz je netypický – například jen intermitentní dyspeptické ( zažívací potíže ).
Jako autoimunitní onemocnění je celiakie sdružená s jinými nemocemi, při nichž se imunitní systém brání látkám tělu vlastním. Nejčastější doprovodná nemoc je cukrovka, časté je i zánětlivé onemocnění štítné žlázy.
Je otázka, jak se bude situace v budoucnu vyvíjet z pohledu výše uvedených údajů a na druhé straně skutečností, že prakticky od prvopočátku lidské existence, kdy se „ člověk lovec“ stal „člověkem zemědělcem“ je strava postavena na potravinách obsahujích mouku tedy i lepek.
V této souvislosti se především na „internetu“ masívně vyskytují nekritická doporučení bezlepkové stravy. Přecitlivělost na lepek ( také spolu s očkováním )je dávána zcela nepodloženě do souvislosti s výskytem autismu - u kterého je dnes již prakticky jednoznačně prokázaná vrozená porucha vývoje mozkové buňky- neuronu.

Na základě „ evidence based“ znalostí – tedy znalostech na základě důkazů v současné době platí:
- zavedení lepku ( mouky ) do stravy dítěte nejdříve od 6 měsíců věku
- v případě změny prospívání dítěte ( úbytek hmotnosti ), případně rozvoje zažívacích potíží – změna stolice, nadýmání, bolesti bříška, zvětšování bříška - je nutné neprodleně ve spolupráci se svým praktickým dětským lékařem zajistit vyšetření u gastroenterologa , po předchozím vyloučení infekčních onemocnění zažívacího traktu.
Myslím si, že toto je i odpověď na Váš dotaz. Nevím, v jakém věku jste tu mouku dceři podávala, nevím také, jestli byla plně kojená - ale předpokládám, že zavedení masozeleninového příkrmu je u plně kojených dětí doporučováno od 5. měsíce věku a u dětí krmených umělou mléčnou výživou ještě o měsíc dříve, podala jste lepek o něco dříve.
Nerozumím jen způsobu zátěže lepkem ( moukou ) do masozeleninového příkrmu bez tepelné úpravy. Mouka je přece jen surovina – bílkovina, která se běžně tepelně zpracovává. I když je asi pravdou, že tepelná úprava nemění schopnost lepku vyvolávat výše popsanou autoimunní reakci. Jisté je, že 8 lžiček mouky nemohlo vyvolat takové postižení sliznice, které by se manifestovalo klinickými příznaky, které se projeví až po delší expozici lepkem. Když uvážíme, že zpočátku jsou množství výrobků z mouky malá – příznaky ev. celiakie se objevují cca po 2-3 měsících. Vzhledem k 10-15% výskytu typické celiakie by jistě nemělo smysl preventivně vyloučit mouku ze stravy, protože bezlepková dieta je finančně nákladnější a přece jen komplikuje život rodiny. Je ale dobře, že jste v tomto směru orientovaná.

MUDr. Jaroslav Wiedermann, CSc.

Vnuk 21 měsíců začal kousat děti v situacích,kdy se nechce podělit o hračku,nebo má pocit ohrožení,reaguje takto přehnaně.Důrazné domluvy nepomáhají.

Dobrý den, je to celkem častý, obvykle přechodný, projev malých dětí. V době, kdy dítě ještě nemá dostatečně rozvinutou řeč
(obvykle má umět kolem 2 let věku používat jednotlivá slova), je to celkem běžný fenomén. Tohle dítě je mladší a možná ještě nemluví, proto volí nonverbální obranu- nejčastěji někoho plácne , popřípadě kousne. Jde o obranný mechanismus, který se opravdu objevuje jen krátkodobě a sám se během vývoje vytratí. Je důležité předcházet takovým konfliktním situacím, kdy se děti perou o hračku- učitelky ve školce jsou vzdělané v tom, aby takovou situaci zvládly. Není hlavně moc dobré, když se to téma doma pořád otvírá, pořád mu " důrazně domlouvají", protože tím jen problém fixují. Pokud chceme, aby jakýkoli nežádoucí projev dítěte ( neadekvátně křičí, tluče hlavou, apod.) odezněl, je lépe ho ignorovat a nechat tzv." vyhasínat". V případě uvedeného dítěte- z té situace ho odvést, hrát si s ním krátce jinde, nabídnout mu jinou formu hry, atd.. Pokud nejde o dítě jinak problémové ( např. hyperkinetické, s afektivními záchvaty, přehnaným negativismem, s opožděným vývojem řeči, atd,), pak věřím, že doba, kdy kouše děti ve školce, brzo skončí. Pokud se takto dítě chová stále a kousání dětí je "převažujícím projevem" v jeho chování, pak je určitě na místě nechat dítě vyšetřit dětským klinickým psychologem ( zjistit, jak je na tom dítě vývojově). Z toho, co maminka uvádí, bych zatím nedělala "případ", myslím, že to je obvyklá přechodná záležitost.

doc. MUDr. Libuše Stárková, CSc.

Dobrý den, syn 9 let, má problémy se soustředěním, vzdorovité chování, neplní své povinnosti a úkoly, je nutné mu několikrát vše opakovat. Ke mě jako matce má negativní postoj vzhledem k tomu že s jeho otcem jsme šli od sebe v jeho 3 letech a od té doby jej jeho otec zatěžuje psychicky svými negativními postoji k lidem o kterých si myslí že mu ulíbižli (otci) . Např. od malička synovi vykládal jak je jeho máma špatná, že dělá to či ono a je to vždy špatně. Momentálně jej zatěžuje negativním postojem k jeho babičce (matka otce) se kterou si nerozumí. Syn začíná být pro mě nezvladatelný. Má problém se učit, ve škole soustředit. S p. učitelkou jsem mluvila, nelíbí se jí synova šaškovitost a hračičky. Když chci se synem komunikovat, není schopen situaci vysvětlit, říct mi co se děje. Nefunguje metoda odměny ani trestu. Už jsem zoufalá, mám ještě dvě malé dcerky s jiným partnerem (2 a rok) . Lásku se snažíme nerozlišovat. Už opravdu nevím co dělat. Když jsem se zeptala zda syn chce jít bydlet k otci tak řekl že ne. Mám vůbec šanci nějak věci ovlivnit když ze strany otce spolupráce nefunguje? Děkuji předem za odpověď a doufám alespoň v malé "nakopnutí" situace.

Ze situace, jak jste ji v dopisu vylíčila, by se asi zdálo, že jde jen o psychologický problém. Otec, který se nevyrovnal s rozvodem a dítě vnímá jako nástroj, který mu pomůže realizovat jeho negativní postoje vůči matce. Tak se to jeví z Vašeho pohledu a Vašich pocitů. Nepřísluší mně vyjadřovat názor v konkrétní záležitosti, pouze spekulovat v rovině obecné. Proto dovolte, abych jen uvedla jen některé názory, plynoucí z krátkého zamyšlení.
Otec může mít negativní postoj k ženám, které mu vstoupily do života a zřejmě se mu snažily zformovat jeho život. Jedna ho vychovávala a snažila se formovat v dětství a dospívání ( matka), další se ho možná snažila zformovat dle svých představ v době manželství. Zdá se, že se mu ženy snažily život ovlivnit. Teď, po rozvodu, kdy má konečně šanci realizovat svoje postoje a názory, se je snaží prosazovat prostřednictvím syna. Možná jde o jeho odmítání ženské autority, možná odmítání povinností, které autority stanovily, atd…“ Chlapec musí být přinejmenším zmatený… Matka očekává, že syn bude dosahovat výsledků, na které intelektuálně má. Otec má zřejmě jiný názor a může být přesvědčen, že to, co máma od chlapce vyžaduje je jen výrazem slepé poslušnost k příkazům a s tím zřejmě otec vnitřně nesouhlasí.. Chlapec musí být zmatený - přijmout mámina doporučení by znamenalo odmítnout otcovy názory,- ale, „ co když má pravdu táta, který si myslí, že to máma přehání s tou přípravou na školu, atd…“ Tak to zkusí vzít nějak „ mezi tím..“ Dá klukům ve třídě najevo, že je nad věcí jako táta a instrukcím učitelky se bude vysmívat… Může přece šaškovat a být středem pozornosti, vždyť je to legrace, když se učitel zlobí… Možná chytne pětku nebo poznámku, ale co?? Táta bude vidět, že se „nedal…“ Jenže- přece nechce patřit mezi pětkaře, možná má i máma pravdu, měl by se víc připravovat, ale to je přece tak těžké… Ten otcův přístup je přece aspoň pohodlnější, nebo ne??“
V tak složité situaci, kdy se zdá, že jsou chlapcovy postoje ovlivněny nejednotným, možná zcela protichůdným postojem obou rodičů, zcela zaniká možnost, že jsou jeho nevyrovnané školní výsledky podmíněné jiným patologickým terénem, například vlivem ADHD ( hyperkinetické poruchy). Není jasné, zda měl stejné projevy i dříve, po nástupu do školy nebo v předškolním věku. V takové situaci je nejlepší se obrátit na klinického psychologa nebo dětského psychiatra.. Buď poradí, co je ve vztahu s otcem nejlepší udělat, popřípadě zhodnotí, zda dítě potřebuje nějakou další odbornou pomoc - může jít nakonec o souhru dvou rozdílných vlivů- vztahového problému/psychologický problém / a medicínského (/ADHD/. Z Vašeho dopisu nelze takovou souhru vlivů vyloučit - chlapec má možná problémy ve škole proto, že šaškuje a možná se nesoustředí, jak by měl (příčinou může být ADHD)… K tomu ale navíc přistupují jeho snahy se ztotožnit s názory otce, ale neztratit přitom mámu .
Jistě rozumíme tomu, že se asi chlapec cítí v pasti a jedinou cestou je vzdor - zřejmě vůči všem a všemu.

Ještě že už začnou prázdniny a některé boje nebudou pokračovat… snad….

MUDr. Libuše Stárková, CSc.

Dobrý den, mám doma týdenní holčičku. Podařilo se nám částečně rozkojit a malá nyní pije cca 30 plus podáváme co druhé kojení 20 příkrm. Jí 8x denně vždy po 3 hodinách, bohužel si málo kdy odbrkne a to i přes 5-10 minutovém držení na rameni. Přírůstky po propuštění z porodnice jsou 20_30g denně. Chci se zeptat, zda je normální: 1. že kaká i 6x za den ( skoro při každém kojení) čemuž poměrně často předchází škytavka, 2. skoro pořád spí, 3. když ji položím do postýlky na záda s hlavičkou na bok, tak je schopna ji otočit na druhou stranu a nebo se ze zad otočit na bok, 4. když ji dám do postýlky nebo i na přebalovacím pultu se při vrtění někdy sama přetočí na bok a prohne tak, že má vyšpulený zadeček, skrčené nohy a hlavu dá do úplného záklonu. Je to v pořádku? Moc děkuji za vaši odpověď a přeji hezký den. MV

Počet stolic není neobvyklý, přírůstky na váze by odpovídaly. Ostatní by bylo třeba vidět a to nejlépe posoudí praktický pediatr.

MUDr. Pavel Frühauf, CSc.

Dobrý den, prosím o radu. Mám 9 měsíčního syna. Před pár dny byl nachlazený, dostával Spiropent a Stoptussin. Kašel polevil, ještě je trochu zahleněný, ale syn přestává pít. Když do něj dostanu deci a půl za den, jsem ráda. Ráno a večer pil umělé mléko z flašky, to teď odmítá. Pár dnů jsem mu ho podávala po lžickách, ale to už i teď odmítá. Snažím se kojit, ale mléka už mám opravdu málo. Zkouším dále dávat čaj, ale dá tak půl deci za den, přes velký boj. Problém je i v tom, že nechce pít z lahvičky, nechce sát, tak mu čaj stříkám do pusinky, aby to spolkl. Jinak běžnou stravu jí celkem dobře, snažím se mu ji ředit, aby měl nějaké tekutiny. Samozřejmě i s menším množstvím pití i méně čurá, stačí mu jedna plínka na den. Už jednou v 6 měsících skončil na kapačkách, kdy měl bronchitidu a taktéž nepil. Prosím o radu, aby zase nemusel do nemocnice. Nechtěla bych mu to pití nijak zprotivit, ale něco přeci vypít musí. Děkuji. Jarmila

V tomto období asi bude nutné k zajištění přívodu tekutin podávat něco atraktivního pro jeho věk a to je bohužel sladké – zkuste ředěné juice (tj. vymačkané ovoce, ne kupované a doslazené).

MUDr. Pavel Frühauf, CSc.

Prosím laskvě o sdělení kde si mohu objednat na test na intolerance mléčného cukru

Intololerance mléčného cukru je obvyklá až u dětí v předškolním věku a později. Je možné ji stanovovat určováním vodíku ve vydechovaném vzduchu – je nutná spolupráce, tj. schopnost dítěte provést hluboký výdech. Vyšetření je dostupné na mnoha pracovištích, mimo jiné a i na mém pracovišti, tj. Klinice dětského a dorostového lékařství 1.LF UK a VFN v Praze na Karlově.

MUDr. Pavel Frühauf, CSc.

Co způsobuje výskyt melanomu a poznáme samy, že se jedná právě o melanom?

Faktory rostoucí incidence melanomu jsou komplexní a ne zcela známé. Kromě slunečního záření je nepochybně důležitá genetické predispozice. Jak poznat melanom? Každé měnící se znaménko – změna velikosti, barvy, okrajů, mokvání, svědění – je důvodem k návštěvě specialisty. Všechna větší dermatologická pracoviště poskytují zdarma a bez doporučení odborné vyšetření podezřelých znamének ve svých névových poradnách.

doc. MUDr. Dagmar Ditrichová, CSc.

prosim mi sestrenici dceri ktery sou 3roky pred mesicem zjistili loukemii ale i nador v kosti mato zhoubny prosim bude zit mam obavy je jeste mala dekuji

Vážená paní, omlouvám se, ale na Váš dotaz nelze odpovědět. Odpověď Vám může poskytnout pouze Vaše sestřenice, která jediná má právo na informaci o zdravotním stavu své dcerky od ošetřujícího lékaře a je jen na ní, jestli Vám je sdělí.

MUDr. Jaroslav Wiedermann, CSc.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, mojí dceři je 9 týdnů,jsem plně kojící. Můj dotaz zní, mohu pít nápoj CARO, vím že bych neměla kávu. Dlouho jsem si tyto nápoje odpírala, ale chybí mi to. A ještě zda bych mohla užívat nápoj GOJA, nevím zda to malé neublíži. Děkuji Náchlingerová

Nápoj Caro je vhodný jak v době těhotenství, tak v době kojení. Je připravován z obilovin ječmene a žita. Pro dosažení kávové chuti se praží celá zrna, která se následně semelou. Část ječmenu je ještě před pražením upravena sladováním, což je naklíčení zrníček. Caro je obohaceno ještě o čekanku, která obsahuje inulin. Právě díky tomu získává nápoj příjemnou sladovou chuť i bez přidaného cukru.
Plody Goji neboli Kustovnice čínské obsahují padesátkrát více vitamínu C než pomeranč, více beta-karotenu než mrkev (díky čemuž je jeho nejbohatším nositelem) a k tomu ještě 18 druhů aminokyselin, 21 stopových prvků (zinek, železo, měď, vápník, germanium, selen, fosfor). Dále obsahuje vitamíny B1, B2, B6 a E.
Doporučená denní dávka Goji je pět až patnáct gramů sušeného ovoce. Goji nedávejme raději dětem před ukončením půl druhého roku života. Pokud berete nějaké léky, konzultujte její užívání s lékařem. Přece jen je důležité vyloučit případnou negativní interakci některých látek obsažených v ovoci s medikamenty.


Dobrý den, prosím o radu: chlapec 11 let, s diagnostikovaným ADHD, medikovaný. Nějak to zvládáme. Největší problém je spaní: večer usne dobře, ale ráno s budí už před pátou hodinou. Čili už když jde do školy, má za sebou přes 3 hodiny činností. Pak se unavený, zhoršují se už i tak nevalné školní výsledky. Přijde ze školy, padne únavou do postele, okamžitě usne a tak pořád. Prosím velmi o info: jak tento začarovaný kruh přetnout. Možná není správně medikovaný, ale to nevím. Předem děkuji za váš čas. Hezký den. Pavla N.

Je velmi obtížné se vyjadřovat k míře únavy a problémům spánkovým, pokud nejsou k dispozici bližší informace. Váš syn má diagnostikovanou poruchu ADHD a má nastavenou léčbu. Pokud užívá stimulancia, může být naopak dávka, kterou užívá. hodně nízká. Pokud je nedostatečně snížená jeho porucha pozornosti a on je nadále hodně nepozorný, může ho snaha udržet pozornost v hodině hodně vyčerpávat a způsobovat jeho únavu i potřebu spánku po dopolední školní zátěži.
Spát bychom měli jednou denně, to znamená, že ve dne bychom měli být přiměřeně aktivní, aby večer nastoupila fyziologická potřeba spánku. Nevím, jak dlouho odpoledne syn spí, ale pokud spí 1-2 hodiny, dá se předpokládat, že bude v noci spánku méně, protože už došlo k jisté obnově sil a dostatečnému odpočinku během odpoledního spánku. Zkuste se zamyslet nad celkovým režimem dne, který syn má. Možná má opravdu špatně nastavené fungování ve dne, spí odpoledne, kdy by měl mít nějaké aktivity, ať sportovní nebo umělecké. Možná totiž nejsou jeho problémy vůbec v souvislosti s léčbou, ale spíše s charakterem jeho aktivního života ve dne.
Jakmile začnou rodiče podávat dítěti léky, jsou pochopitelně vždy v obavách, zda léky dítěti neškodí. Pak samozřejmě hledají příčinu jakýchkoli změn právě v těchto souvislostech, i když to tak vůbec nemusí být. Je tedy zapotřebí, abyste probrala s jeho lékařkou v ambulanci dětské psychiatrie jeho režim dne, stejně jako charakter léčby. Samozřejmě je vždy možné uvažovat o lékové změně, pokud ovšem možné problémy s konkrétní léčbou připustí odborný lékař. Jeho povinností je vždy vyhodnotit prospěch léčby na straně jedné a nežádoucí účinky daného léku na straně druhé a posoudit oprávněnost konkrétního lékařského postupu.
Dlouhodobější extrémnější únavu by měl vždy posoudit také praktický dětský lékař. Nejedná se třeba o projevy prodloužené rekonvalescence v souvislosti s předchozím infektem? Nejedná se o změny, které souvisejí s pubertálními změnami organismu ( změny fyzických proporcí, hmotnosti, růstu, apod.)? Pokud budou vyloučeny možné tělesné příčiny nadměrné únavy, tak bych uvažovala ještě o jedné psychologické možnosti. Píšete, že má váš syn ve škole výsledky nevalné a ještě se zhoršují. Nejde spíš o tzv. „únik do spánku?“ Nejde spíše o to, že potřebuje „vypnout“ a na nějaký čas se odpoutat od školních povinností ( úkolů, přípravy do školy, a podobně)? Nejste jednou z maminek, které trvají na tom, aby se syn hned po příchodu ze školy „vrhnul“ na školní povinnosti a bezprostředně se připravoval na další den? Mějte prosím na paměti, že děti s ADHD se unaví obvykle rychleji a potřebují více času na odpočinek a obnovu psychických sil.
Spousta faktorů může být ve hře, nevyjímaje samozřejmě ani působení léků. Proto doporučuji informovat ambulantní lékařku na dětské psychiatrické ambulanci a spolu s ní hledat možná vysvětlení a následné řešení

DOC. MUDR. LIBUŠE STÁRKOVÁ, CSC.

Existují v ČR sdružení, kde se rodiče s dětmi trpícími ADHD mohou setkat a vyměnit své zkušenosti?

Rodiče si nejčastěji vyměňují názory prostřednictvím internetu. Existují ale i oficiální zdroje. Kdysí dávno byl vytvořen web stránky s názvem www.adehade.cz. Aktuální stránky jsou pak www.ahdh.cz.


Dobrý den, mám holčičku 5 týdnů. Mohu ji dát na slunicko když je venku pěkně. Nevím jestli smí slunicko svitit na hole tělo. Děkuji za odpověď

Bohužel Vás musím asi trochu zklamat a budu se snažit vymazat z Vašich představ obraz krásně opáleného miminka.
Přes všechno pozitivní, co nám slunce přináší v oblasti dodávky energie, zlepšení nálady až po zdravotní důvody - výzkumy dokládají, jaký vliv má slunce na krevní oběh, na látkovou výměnu, na obranný systém a na tvorbu vitaminu D v těle, ke které dochází právě působením UV paprsků, pro dětský věk jednoznačně platí: „Novorozenci a kojenci do 1 roku by neměli být vůbec přímému slunečnímu svitu vystaveny. Batolata – tedy děti do tří let by na slunci měly pobývat jen minimálně. Vždy je nutné je chránit vhodným oděvem a pokrývkou hlavy. Rozhodně by neměly být vystaveny přímým slunečním paprskům během poledních hodin. A ani starší děti by na něm neměly zůstat mezi 11. a 15. hodinou.
Obecně lze říct, že slunění nebo opalování podle představ dospělých se u malých dětí výrazně nedoporučuje, a to nejen ze známých důvodů, na které upozorňují kožní lékaři. Nadměrné slunění a vliv ultrafialového záření v dětství totiž způsobuje vznik kožních nádorů – melanomů - v dospělosti, protože největší množství - až 50 % celkové dávky ultrafialového záření - člověk přijme do 15. roku života.
Dětská pokožka je mnohem citlivější než kůže dospělého člověka, protože je mnohem tenčí a obsahuje méně pigmentu, takže obrana proti slunečnímu záření je proti dospělým podstatně menší. Navíc malé a nejmenší děti nemají zcela vyvinuty potní žlázy, proto se méně potí ( ochlazují ) a tím u nich hrozí zvýšená možnost a riziko celkového přehřátí a úpalu. Takže problémy mohou nastat nejen v případě pobytu na sluníčku, ale třeba i při procházce v kočárku za velkého vedra nebo v rozpáleném autě. Pro miminka platí, že v „tropických teplotách“ se vydáváme na procházku až v podvečer nebo velmi brzy ráno, nenecháváme kočárek s miminkem stát na sluníčku, protože boudička před horkem nechrání a vždy bráníme přímému dopadu slunečních paprsků na kůži dítěte.
A ještě jen krátce:
V létě a v období vysokých teplot dále musíme myslet na vhodné oblečení – vzdušné, nebránící pocení a rychleschnoucí oděvy s obsahem UV filtru (fotoprotektivní oblečení). Další důležitou otázkou je dodržování pitného režimu - mějte láhev s pitím neustále při ruce a pravidelně dítěti tekutiny nabízejte. Nezapomínáme také na základní poučku: „ Bez prostředků na opalování to nejde – mazat, mazat …a zase mazat!“. Při výběru opalovacího přípravku sledujeme kromě složení i číslo ochranného faktoru. Pro malé děti by se hodnota ochranného faktoru měla pohybovat mezi 30 a 50. A ještě poslední připomenutí: „Bez pokrývky hlavy na sluníčko nelez !“ - samotný krém na opalování na ochranu před slunečními paprsky totiž nestačí a odhalená hlavička se může nepříjemně spálit. Navíc i u dětí již musíme uvažovat vzhledem k citlivosti dětských očí o jejich ochraně kvalitními brýlemi, byť děti jistě při nošení brýlí nejeví žádné nadšení.

MUDr. Jaroslav Wiedermann, CSc.

Dobry den, rada bych se zeptala na vas naroz na ockovani proti pneumokokum. Doporucuje te ho? A jako vakcinu zvolit Prevenar nebo synflorix? Docetla jsem se, ze existuje 90 pneumokoku, prevenar chrani proti 13 a synflorix proti 10? Je to pro vas vyrazny rozdil a vyplati se v tomto pripade si za Prevenar 13 priplarit? Posledni dotaz, doporučujete očkování proti pneumokoku společně s hexavakcinou nebo radeji ockovat oddelene.

„Pneumokok“ nebo-li Streptococcus pneumoniae je bakterie způsobující závažná infekční onemocnění. Nejzávažnější bývají infekce u malých dětí do 2 let a u lidí nad 60 let. Jak sama uvádíte, celosvětově se rozlišuje více než 90 typů „pneumokoka“. Převažuje ale výskyt 20 - 23 typů. Nejvíce se při infekci „pneumokokem“ obáváme rozvoje tzv. „invazivního pneumokokového onemocnění“, při kterém „pneumokoky“ kolují v krevním oběhu ( bakteriémie ), což vede nejčastěji ke vzniku „pneumokokového“ zánětu plic, zánětu mozkových blan, zánětu kloubů či celkové infekce organismu ( sepse ). U dětí je obecně nejčastějším původcem bakteriálního zánětu středního ucha, při kterém ale také může dojít k rozšíření zánětu na mozkové blány. Komplikací i vyléčeného zánětu mozkových blan může být především u nejmenších dětí nevratná hluchota.
Zavedení plošného očkování proti „pneumokokům“ v USA v roce 2000 a ve Finsku v roce 2011 vedlo k poklesu výskytu „invazivního pneumokokového onemocnění“ o 79% resp.83%. Tyto údaje plně podporují i mé doporučení očkování proti „pneumokokům“. Rodičům svých pacientů doporučuji zvolit, tedy si i připlatit, Prevenar 13 ze dvou zásadních důvodů. Především vzhledem k širšímu spektru kmenů obsažených ve vakcíně, ale hlavně: pokrytí různých „pneumokoků“ vyskytujících se v ČR vakcínou Synflorix dosahuje 55-70 %, zatímco vakcínou Prevenar 13 82-85 % u dětí mladších 15 let. Navíc, když se začalo původně očkovat 7 složkovou „pneumokokovou“ vakcínou, epidemiologická sledování potvrdila nárůst infekcí kmeny „pneumokoků“, které nebyly součástí vakcíny. Konstrukce vakcíny Prevenar 13 se zaměřila na zařazení právě těch dalších nejrizikovějších kmenů „pneumokoků“, čímž se výše uvedený „negativní efekt“ vakcinace „pneumokokovou vakcínou“ prakticky eliminoval.
K poslednímu Vašemu dotazu. Očkuje se v prvním roce 4x současně s hexavakcínou - tj.ve .3,4,5 a 12 měsících. Konjugované „pneumokokové“ vakcíny je možno úspěšně kombinovat s hexavakcínou a ve standardní situaci je aplikujeme v základním schématu společně. U dětí s nízkou porodní hmotností se doporučuje očkování hexavakcínou a Prevenarem rozdělit po 14 dnech vzhledem k nižšímu výskytu febrilních reakcí. Tento postup může být uplatněn u všech dětí a tato možnost by měla být probrána s rodiči očkovaného dítěte.

MUDr. Jaroslav Wiedermann, CSc.

Dobrý den, dcera má 6 týdnů a občas u ní pozoruji propadlou fontanelu i když leží . Není to vidět na pohled, má hodně vlasů, ale cítit to jde, když ji pohladím. Taky má teď už asi 5 hodin suchou plenku ve dne. Přes noc ji mívá taky suchou klidně i 5-6 hodin, ale přes den vždy byla mokrá. Má cysty na jedné ledvině, tak se o ni víc bojím. Jinsk ji kojím po 2-3 hodinách, max. po 4 a to většinou v noci. Pouští se po dopití sama, přibírá dobře ( por. váha 3550g, nyní 4770 v šesti týdnech). Děkuji za Vaši odpověď.

Dobrý den!
Všechny výše uvedené dotazy svědčí o pečlivosti maminky, ale také o její odpovědné přípravě na narození miminka. Odpovědět na všechny otázky je touto formou možné, ale jistě by překročilo možnosti této formy komunikace. Musím konstatovat, že současná zdravotní péče nabízí možnosti, jak všechny uvedené dotazy řešit aktuálně, konkrétně a komplexně.
Všechny uvedené otázky a nejistoty, které maminka ve svém dotazu předkládá jsou či měly by být součástí pravidelné péče a vyšetření u registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost. Vzhledem k velmi rychlému tělesnému, motorickému a psychickému vývoji dítěte v prvním roce věku má dítě nárok na 9 preventivních prohlídek ( celkem 19 prohlídek do 19.narozenin ), při kterých je vždy zhodnocen komplexně správný růst a vývoj dítěte, otázky výživy, sociální problematika a kompletní preventivní opatření indikovaná pro optimální zdravotní stav dětí. Všechny akutní problémy je nutné a možné řešit aktuálně i mimo uvedené preventivní prohlídky.
Pokusím se v dalším odpovědět na některé dotazy, ale není možné obsáhnout všechny aspekty dané problematiky – růstu a vývoje a vnitřního prostředí, a to zvláště při údaji o nálezu cystických změn v jedné ledvině ( při neznalosti především rozsahu cystických změn ledviny – ledvin(?) a jejich dopadu na funkci ledvin ), které byly jistě nalezeny při skríningovém vyšetření ledvin ultrazvukem na novorozeneckém oddělení. Uvedené cystické změny ledvin by za určitých okolností mohly mít dopad i na změny hydratace organismu a objemu vylučované moči – diurézy. Jsem přesvědčen, že tento nález byl na novorozeneckém oddělení pečlivě zhodnocen i včetně dopadu na vylučovací schopnosti ledvin u Vašeho děťátka. Stejně tak jsem přesvědčen, že uvedený nález cyst na ledvině bude dále kontrolován a hodnocen při návštěvě příslušného odborníka - nefrologa - i se zaměřením na vyloučení ev. dalších vrozených anomálií močového systému.
Fontanely jsou vazivová spojení mezi lebními kostmi na hlavičce novorozence, které umožňují růst lebky po porodu. Je jich celkem 6 a hlavička je v místě fontanel velmi pružná a přizpůsobivá, proto může hlavička bez problémů projít i úzkými porodními cestami. S hlavičkou kojence musíme zacházet velmi opatrně, ale nehrozí výrazné riziko úrazu, protože mozku poskytují ochranu mozkové pleny a pevná pokožka hlavy, a to až do doby, dokud se fontanely neuzavřou pevnou tkání kolem 18. měsíce života dítěte. K úplnému srůstu lebečních kostí dochází až v 18. - 20. roku věku. Fontanely umožňují kromě bezproblémového průchodu hlavičky novorozence porodními cestami také vyrovnávání krevního tlaku v hlavě a umožňují i odpovídající růst hlavičky stimulovaný růstem mozku.
Nejvíce hmatná je na hlavičce velká fontanela ( VF ) - česky lupínek - mezi čelní kostí a oběma temenními kostmi. Je kosočtverečného tvaru a hlavně různé velikosti ( většinou asi 2x2 cm – ale může být větší i menší ) i u donošených a zvláště u dětí nedonošených. Můžeme nahmatat i přenesenou pulzaci tepen v mozkové tkáni. Hmatná je VF především vzhledem k pohmatovému kontrastu mezi hranou kosti a měkkou tkání VF. Lehce vpadlá VF proti okolí může být především ve svislé poloze, ale pocit, že je vpadlá může být výraznější, čím je VF větší. Výrazněji je při pohmatu propadlá při nedostatku obsahu tekutin v těle a tím při sníženém tlaku v hlavičce – při nedostatečné hydrataci - po zvracení, při průjmech či při nedostatečném příjmu tekutin. Naopak, při zvýšeném tlaku v hlavičce - zánět mozku či mozkových blan, krvácení po úrazech hlavy - je velká fontanela napjatá ( tužší, zvětšená a nad úroveň okolí) a často pulzuje.
Z údajů v dotazu lze ale usuzovat, že příjem tekutin je u miminka dostatečný vzhledem k hmotnostnímu prospívání ( norma je - 150-250 g/týden po přechodném úbytku hmotnosti po porodu cca 3-5(-7)% ). Denní příjem tekutin v kojeneckém období vývoje je kolem 150 ml/kg/den, což není obtížné kontrolovat při výživě lahvičkou. U kojených dětí si můžeme dostatečný příjem ověřit vážením dítěte před a po kojení.
Další část dotazu se týká množství moče - konkrétně údaje o 5-6 hodinovém intervalu suchých plen. Dostatečný výdej moči - diuréza - je jedním z hlavních ukazatelů správné hydratace organizmu - tedy dostatku tekutin v těle dítěte ( dále vzhled velké fontanely, napětí kůže, suchost sliznic či přírůstek hmotnosti …). Absolutní množství moče od novorozeneckého věku samozřejmě narůstá a je závislé především na příjmu tekutin ( v tomto případě mateřského mléka ), ale také například na frekvenci stolic a jejich konzistenci, případně na frekvenci zvracení či ublinkávání. Některé kojené děti mohou mít stolici po každém pití, některé zase mají stolici i po několika dnech. Stejně tak frekvence močení a porce moči mohou být hodně individuální. Vycházejme z údaje, že fyziologické množství moče je u novorozence 100-350ml/24h a u kojence 400-500ml/24h. K uklidnění bychom opět mohli zjistit celkové množství moče vážením plen.
Všechny uvedené údaje a skutečnosti musí být rozebrány s dětským lékařem zcela konkrétně a ve vztahu k aktuálnímu nálezu při vyšetření dítěte a jistě i ve vztahu k výše uvedené vrozené vadě ledvin.

MUDr. Jaroslav Wiedermann, CSc.

Kdy se u dětí provádí CRP test, jak funguje a jaký je postup?

Plazmatická koncentrace, tedy CRP, začíná stoupat po 4-6 hodinách a vrcholí po 36-48 hodinách. Významně vyšších koncentrací dosahuje CRP u bakteriálních zánětů. Adekvátní syntéza CRP je zpravidla zachována i u imunosuprimovaných pacientů, kde chybí běžné známky infekce - neutrofilie, horečka. Výrazný nárůst lze zaznamenat i při lehčím průběhu, při zhoršení stavu už výrazněji nestoupá na rozdíl od prokalcitoninu, který se ale v ordinaci praktického lékaře nevyšetřuje. V systémovém zánětu však nediferencuje typy zánětu (infekční versus neinfekční), nemá vztah k mortalitě ani nerozliší tíži stavu.

MUDr. prim. Václava Adámková

Dobrý den, ráda bych se informovala na správnou polohu dítěte při spánku. Mám 14-ti denní holčičku, hlavičku otáčí na levou stranu, takže jí ji pravidelně otáčím na pravou a fixuji stočenou plínkou, aby ji neotočila zpět. Je vhodné střídavě fixovat také z obou stran, aby spala s rovnou hlavičkou? A dále je vhodné dítě ukládat také na bok s ohledem na jeho psychomotorický vývoj, příp. na jak dlouhou dobu? Děkuji za odpověď

Dobrý den,
14 denní dítě by mělo mít postavení hlavy střídavě vlevo a vpravo, rovné – středové postavení hlavičky není ještě žádoucí. V tomto věku určitě dítě nepokládejte a nefixujte v poloze na bok, protože u horní končetiny, která zůstává pod tělíčkem, by docházelo k nadměrnému zatížení ramenního kloubu. Co se týká podkládání hlavičky raději danou věc proberte s odborníkem – pediatrem/ fyzioterapeutem, který poradí přesnou techniku, tak aby došlo k maximálně pozitivnímu efektu, bez případného přetížení jiné části těla např. krční páteř.

Květa Maryšková

Dobrý den, mám 14-ti letou dceru s diagnózou ADHD. Již před nástupem školní docházky jsem si vyžádala psychologický posudek, protože se mi zdálo, že se ve svém věku nechová úplně standardně. Tehdy nám paní doktorka sdělila, že má problém s autoritami a budeme mít vždy problémy s chováním. A v podstatě se s tím nedá moc dělat, že se musíme obrnit trpělivostí, být důslední, dodržovat denní režim apod. Problémy byly již od první třídy. Naštěstí od 2. do 4. třídy měla bezvadnou paní učitelku, která se naučila její rytmus a dokázala využít chvil, kdy dcera ve škole chtěla spolupracovat a byla aktivní a nezneužívala proti ní chvíle, kdy byla mimo a vůbec nevěděla co v tu chvíli ve třídě probírají. Jen na ni prostě dohlédla aby udělala to nutné co bylo třeba. S přechodem na druhý stupeň se vše začalo zhoršovat. V sedmé třídě jsme odhalili sebepoškozování, řezala se žiletkami, to trvalo cca 2měsíce. Po odhalení jsme opět navštívili tu samou paní doktorku a ta provedla nějaké další vyšetření a sdělila nám, že nejde o nic patologického, že se pouze hledá a že to jistě zvládneme. Naštěstí to tak bylo. Teprve tehdy nám paní doktorka sdělila, že už tehdy před lety si zapsala do svých poznámek, že má ADHD. Jelikož dcera celé dětství trpěla a trpí někdy prudkými bolestmi hlavy byla i na vyšetření EEG. Nějaký nález tam byl, neuroložka nám ale řekla, že si myslí že holčička nebyla úplně v klidu a že to bude zkreslené a že je v pořádku. Dcera nyní navštěvuje osmou třídu ZŠ. Od konce šesté třídy se zhoršil prudce její prospěch celou sedmičku jsme s některými učiteli probojovali a ani teď v té osmé to za moc nestojí. Učitelé si nás zvou nebo volají. Dcera hodně zapomíná pomůcky nebo úkoly, často je úplně mimo. Na některé podněty reaguje podrážděně, vadí ji třeba když mladší sestra v pokoji vedle ní si začne prozpěvovat nebo dělá nějaký zvuk. Mnohdy nám svou podrážděností zkazila i rodinný výlet. Cítím, že po zlém to s ní rozhodně nefunguje naopak je to pak mnohem horší, nejlepší je jí zadat nějaký drobný úkol, za který ji pak můžeme pochválit. Chtěla bych jí nějak a vlastně i nám jako rodičům a její sestře pomoct. Je jinak moc šikovná, sportovně nadaná, výtvarně také i s hrou na kytaru neměla problém. Jen u ničeho nevydrží příliš dlouho. Vždy jsme důsledně dodrželi aby dochodila alespoň daný ročník a aktivity si vybírala sama. Vždy vydržela danou aktivitu nanejvýš 3roky. Je mi strašně líto jak na ni okolí neustále nasazuje a ona neví co s tím a tak je impulzivní, agresivní a negativní. Potřebujeme pomoct. Existuje nějaké centrum nebo nějaký opravdu dobrý odborník v našem regionu (Královehradecký kraj, okres Trutnov)? Doporučili by jste případně další vyšetření? Jsme ochotni zajet i do Prahy. Děkuji předem za jakoukoliv pomoc. M. Donátová

Na základě Vašich informací lze soudit, že má Vaše dcera přinejmenším terén ADHD, na který navázaly její další problémy v chování. Je určitě nadaná v mnoha směrech (sportovním, hudebním, výtvarném), nemá ale dostatečnou trpělivost, aby mohla své nadání zúročit. Její osobnostní vývoj je hodně složitý a zdá se, že v té důležité chvíli, kdy se bude rozhodovat pro další vzdělání, ztrácí motivaci pro dobré školní výsledky a v jejím hodnotovém schématu hrají důležitou roli jiné hodnoty, než očekáváte vy, její rodiče. Pokud její lékařka kdysi na dg, ADHD pomýšlela, půjde s největší pravděpodobnosti skutečně o tento základní problém. Dle současných kritérií je ale důležité potvrdit její symptomy nejméně ve dvou prostředích (obvykle nejen v rodině, ale i ve škole). Pokud bude ADHD jednoznačně diagnostikována, bude Vám psychiatr doporučovat léčbu medikamenty. Jde o léčbu odpovídající našim doporučeným medicínským postupům. Určitě Vám dětský psychiatr v té souvislosti zodpoví všechny Vaše otázky. Základem pro dobrou prognózu problémů Vaší dcery je už samotný fakt, že hledáte cestu, jak jí pomoci a nesmiřujete se s jednoduchým vysvětlením, že jde o pubertální projevy a změny chování tomu odpovídající.
Pokud dcera docházela do dětské psychiatrické ambulance blízko bydliště, určitě bude nejlepší, když se obrátíte na lékařku, která ji měla v péči dříve. Věříme, že v souvislosti s dnešními informacemi o ADHD a způsobech léčby, bude psychiatrička schopna Vám nejen zajistit řádnou diagnostiku, ale i léčbu. Pokud byste hledali odborníka v Praze, doporučujeme kontaktovat MUDr. Petru Uhlíkovou z Psychiatrické kliniky 1. LF UK.

Doc. MUDr. Libuše Stárková, CSc.

dobry den moje dite ma kasel a rymu jsou mu dva mesice rymu odsavam ale na kasel vubec nevim co pouzit jelikoz je nedele a pani doktorka ordinuje az od pondeli dekuji bartoskova

Dobrý den, doporučila bych Vám obrátit se na praktického dětského lékaře, který zváží antibiotickou léčbu u Vašeho dítěte. Opakované infekce horních dýchacích cest s rýmou a kašlem jsou u malého kojence nejčastěji vyvolány přenosem nákazy od sourozence v předškolním věku, který navštěvuje mateřskou školu. Vzhledem k častým virovým i bakteriálním infekcím dýchacích cest u „školkových“ dětí a nezralému imunitnímu systému u kojenců, je třeba, aby starší sourozenec nedocházel v chladných měsících roku do mateřské školy. Častou rýmu a kašel mívají také kojenci, jejichž rodiče jsou kuřáci.

doc. MUDr. Jiřina Chládková, Ph.D.

Dobrý den, mám 4 měsíčního syna. V 9 týdnech byl naočkován hexavakcínou+ synflorixem. Bez reakce. Ve 3 měsících mu byl diagnostikován centrální hypotonický syndrom. Mám teď obavy, zda dál očkovat, aby se jeho stav nezhoršil. Nevím ani příčinu hypotonie. Všude čtu, že to souvisí s poruchou mozku či CNS, tak se obávám, zda by mu v tuto dobu očkování spíše neuškodilo. Prosím o radu co dál. Děkuji moc.

Dobrý den, doporučila bych Vám obrátit se s žádostí o optimální postup týkající se očkování u Vašeho synka na dětského neurologa a event. na Očkovací centrum, které se nachází při Fakultních nemocnicích.

doc. MUDr. Jiřina Chládková, Ph.D.

Dobrý den, mohu sama u svého dítěte rozpoznat, že se jedná o alergický kašel?

Podle poslechového vyšetření nelze odlišit kašel doprovázející alergickou rýmu a průduškové astma od kašle jiného např. infekčního původu. Z tohoto důvodu je třeba při podezření na průduškové astma provést alergologické vyšetření včetně vyšetření kožních prick testů nebo stanovení specifických IgE protilátek v séru a u spolupracujících dětí starších 3 let funkční vyšetření plic doplněné o bronchodilatační test.

doc. MUDr. Jiřina Chládková, Ph.D.

vnučka od té doby co chodí do školky, je pořád nemocná.. Na rýmu nám pomáhá jedině Nasodrill. Ten je účinný.. Ale co na ten kašel? Jak malé zvýšit imunitu?

Dobrý den,
u dítěte školkového věku se doporučuje nespecifická podpora imunity např. preparáty s hlívou ústřičnou (např. Imunoglukan s vit. C ) nebo přípravky na bázi propolisu (Prevapis Epid na posílení imunity). Dále je vhodné, aby dítě mělo stravu bohatou na ovoce a zeleninu, dostatek pohybu, otužovalo se atd. Co se týče kašle, bez znalostí toho, jak vypadá typ a frekvence kašle, jakou měla dívka doposud anamnézu, zda má v rodinné anamnéze alergickou zátěž, není možné zodpovědět otázku týkající se kašle bez předchozího vyšetření nebo bližší specifikace.

MUDr. Karolína Doležalová

V jakém případě se doporučuje dítě očkovat proti chřipce?

Proti chřipce se očkuje především u jedinců s chronickými nemocemi dýchacích cest a srdce, protože by u nich chřipkové onemocnění mohlo probíhat těžce až smrtelně. Očkování se musí provádět v období, kdy je dítě zrovna zdravé.


Dobrý den, je výrazná nežádoucí reakce na očkování (několikahodinový encefalický pláč, horečka, apatie, odmítání jídla) kontraindikací v dalším očkování? Děkuji.

Otázka je velmi nepřesně položená a odpověď na ní může vycházet jen z dostupných faktů, kterých je málo. Především chybí věk dítěte a kterou vakcínou bylo očkované, event. kolikátá to byla dávka. Termín "encefalitický pláč" ve vakcinologii a myslím vůbec v odborné pediatrické literatuře neexistuje. Lze tedy formulovat pouze tuto odpověď: Perzistentní neutišitelný pláč trvající 3 hodiny nebo déle během 48 hodin po DTaP vakcíně (týká se i kombinací, tedy Infanrix, Infanrix Hexa, Hexacima, ...) je relativní kontraindikací další dávky vakcíny. Relativní kontraindikace znamená opatrnost, zvážení prospěchu a rizika. Vzhledem k obtížné náhradě a riziku pertuse ve většině případů by měla být dávka vakcíny podána.

MUDr. Daniel Dražan

Čeho se mám vyvarovat v jídle u mé dcery předškolního věku, pokud jí trápí průjem?

Dietní strava při středně těžkém průjmu je doporučována 4 -5 dní. S ústupem průjmu přecházíme na normální stravu, několik týdnů se vyvarujeme smaženým jídlům, nadýmavým druhům zeleniny a ovoce. V době průjmu nepodáváme ovocné a zeleninové šťávy, ovocné čaje, perlivé nápoje (coca-coly), sirupy, ovoce mimo jablko a banán, uzeniny, nadýmavé potraviny, potraviny s vysokým obsahem tuku a cukru, mléko a mléčné výrobky.

MUDr. Dagmar Bouchalová

Dobrý den, chtěla bych se poradit. Mám v péči rodinu, kde maminka má m. Crohn. První dítě mělo v kojeneckém věku deficit vitaminu B12 (elevace JT a opoždění PSMV, u matky prokázána snížení hladina B12 v mateřském mléce). Nyní se jí narodilo druhé dítě. Jaký postup- stran prevence nedostatku vit. B12 u tohoto druhého dítěte (zdravotní stav matky dtto, chce kojit). Děkuji. Dr. Sadílková

Dobrý den,
předpokládám, že nižší hladina B12 u matky souvisí s jejím onemocněním. Proto je nutno dítěti suplementovat vitamin B12. V případě, že by pila umělou kojeneckou výživu, tak by měla B12 ve formuli, při kojení je třeba ho dítěti dodat.

MUDR. PAVEL FRÜHAUF, CSC.

Dobrý den, prosim o radu. Dceři bylo 15 měsíců, má silně pozitivní alergii na kravskou bílkovinu, je tam i kasein a alergii na vejce, to je ve tř. 1. Dodržujeme bezmlečnou dietu a bez vejce. Nemá vůbec stálý ekzém, ani problém s dýcháním. Stolice je jednou za jeden až dva dny, ale je měkčí. Občas pupínky nebo hrubší kůže na tvářičkách, ale brzy vždy zmizí. Prvni dotaz mám na očkování Priorix. Dotorka nenaočkovala z důvodu alergie na vejce. Je nějaká možnost, abych dceru mohla nechat naočkovat? Nebo máme vyčkat, zda se alergie vytratí? Bylo mi doporučeno jí dát kousek piškotu, co se stane... Je to klasický postup? Bojím se jí to dát... A druhý dotaz je na stravu, zda je dostatečná... Pije denně 1x až 2x mléko Neocate, čaj, voda. K jídlu dostává chleba, rohlík, trošku flora light, jablko, hrušku, banán, hrozny, brambory, rýže, bezvaječné těstoviny, maso kuřecí a králičí(i vývyry z masa), mrkev, pertžel, brokolici, řepkový olej, křupky kukuřičné, špaldové, pohankové, rýžové. Nemléčné rýžové kaše Hami s neocatem. Očas dám hrášek do polívky nebo filé, ovesné vločky, krupičku. Občas kapnu Vigantol, do 13 měsící dostávala denně. Dcera je dost bledá, je pravdou, že sice ven chodíme často, ale v létě ne moc na sluníčko, rostly jí zuby a měla často 40 horečky... Myslíte si, že je tato strava dostatečná, většinu vypsaných potravin jí denně. Mohl by být problém s křivicí? Předem děkuji za odpověď a přeji Vám hezký den.

Dobrý den,

je třeba udělat rozbor 3 denního jídelníčku a spočítat zda je to dostatečné, neznám výsledky laboratorních testů, které vždy nemusí být totožné s klinickou alergií, očkování bych se v tomto případě obával.

MUDr. Pavel Frühauf, CSc.

l rok a 3 měsíce dítě je sledována na alergologii pro Toxoalelrgikcý exanthem v OA , Alergie BKM, trvá výrazná pozitivita specifického IgE KM, ve specif. IgE /komponenty -KM/ dochází k mírnému poklesu. Vzhledem k přetrvávajícímu vysokému titru hladiny IgE ptl protoi KM budeme nadále pokračovat v bezmléčné dietě. Neocate advance + nemléčné příkmy dále, lepek dále, možno zkusit zavést postupně vejce do stravy. Toto byl závěr vyšetření a nyní stojím e před problémem: zkusit vejce zpočátku v pečivu, piškotech? Pokud se neosype nebo jina nezareaguje, tak plné zatížení vejci... Očkování Priorix jsme zatím odložili, protože nesmí být alergie na vaječný bílek. Nutno dodávat calcium, v jaké formě nejraději a dávkování? Odboroníci odkazují na internet, od kterého zase my, obvodáci, chráníme... Děkuji B. Slámová

Dobrý den,

vejce bych ve stoupající dávce zkusil za observace v prvních 2 hodinách v čekárně - to hrozí event. bouřlivější reakce, očkování bych zatím neprováděl - je to alergik.

MUDr. Pavel Frühauf, CSc.

Dobrý den, mám dotaz - mé dceři je skoro 5 měsíců a plně ji kojím. Je narozená ve 31. týdnu, ale prospívá dobře a přibírala rychle, ale teď byl za posledních 14 dní váhový přírustek menší a posledních pár týdnu se mi někdy přes den a hlavně večer u prsa vzteká, oddaluje se i když není napitá. Co mám s tím dělat abych nemusela dávat příkrm kaši ani nic jiného. Mléka mám myslím dost. Většinou to řeším tak že jí dám druhé prso, ale někdy už po 5 minutách. Díky za odpověď.

Dobrý den,
reakce u miminka, kterou popisujete, je poměrně častá, jedná se o možný počátek bojkotu kojení. Častými příčinami jsou v tomto věku používání lahvičky (a to i jediné podání), používání dudlíku, omezování kojení, nekojení v noci, nucení ke kojení, bezkontaktní metody uspávání, užívání hormonální antikoncepce a další faktory, které mohou snižovat tvorbu mléka nebo narušovat techniku kojení.
Doporučila bych Vám proto kontaktovat zkušenou laktační poradkyni a podrobně rozebrat Vaší situaci, zjistit možné příčiny, ty odstranit, zvýšit tvorbu mléka a přísun mateřského mléka miminku.
Váhový přírůstek se s věkem samozřejmě zmenšuje, miminko nemůže přibývat kilogram měsíčně jako v prvních měsících po porodu. Kdyby tomu tak bylo, vážilo by dítě v roce 15kg a to je průměrná hmotnost 3letého dítěte. Pokud by nebyl růst v normě, upozornil by Vás na to Váš pediatr. Aktuální přijem mateřského mléka se dá dobře pozorovat na množství moči – tozn. Pokud je dostatečný počet počůraných plenek a intenzita je stále stejná, není žádný důvod k obavám.
Přeji ať je vše dle Vašich představ,
Romana Křivohlavá

Romana Křivohlavá