Potravinové alergie v dětském věku


Potravinové alergie neboli nežádoucí reakce na potraviny jsou poměrně známé a prakticky na celém světě bývá až 20 % osob přesvědčeno, že trpí alergií nebo nesnášenlivostí některé potraviny. Ve skutečnosti je toto číslo podstatně nižší.

Diagnostika

Nejdůležitější je pro lékaře tzv. anamnéza, kterou bude zjišťovat v rozhovoru s rodiči. Při podezření na potravinou alergii se lékař ptá na:

  • čas mezi požitím potraviny a začátkem příznaků
  • množství požité potraviny a její kvalitu
  • přidružené okolnosti při požití potraviny (fyzická zátěž, stres, virové onemocnění, léky, současně požitý nápoj, pamlsek)

Mimo anamnézu se provádí také laboratorní průkazy, bohužel platí i to, že pozitivní nález není jednoznačným důkazem potravinové alergie.

 

Při podezření na alergii, získaném z klinického obrazu a anamnézy, se doporučuje eliminační dieta a vedení podrobného jídelníčku. Při pochybnostech jsou indikována další vyšetření, která probíhají na specializovaných pracovištích (např. kožní „prick“ text).

 

Potravinové alergeny

Jako alergeny se mohou uplatnit téměř všechny složky potravy. U dětí je však 93 % potravinových alergií způsobeno některým z osmi alergenů – kravské mléko, vaječný bílek, obilná zrna (zejména pšenice), buráky, stromové ořechy, sója, ryby a mořské plody. U dospělých převládá alergie na ovoce a zeleninu. Někdy je přecitlivělost natolik silná, že k propuknutí reakce stačí i výpary.

Podobné alergeny mohou mít mezi sebou tzv. zkříženou alergii (může se jednat o příbuzné nebo zcela odlišné potraviny – kravské mléko a hovězí maso či kravské mléko a kozí mléko – nebo i součásti okolního prostředí, např. pylová zrna). Nejčastěji u nás vídáme zkříženou reakci u pacientů s alergií na pyl břízy. Přibližně 70 % z nich je současně přecitlivělých na stromové ořechy, jablka, kiwi, kořenovou zeleninu, syrové brambory či peckovité ovoce.

 

Projevy alergie

Kojenecký věk

V tomto věku je nejčastěji postižen gastrointestinální trakt. Kojenec často trpí chronickými průjmy, někdy s příměsí krve. Vídáme též záněty sliznice dutiny ústní, otoky rtů, afty, koliky, zvracení, neprospívání. Dále trpí i respirační systém – vídáme chronickou rýmu či chronické záněty středního ucha, kašel. Projevem alergie může být i např. zánět průdušek. Kůže bývá u kojenců postižena atopickou dermatitidou. Děti jsou podrážděné, úzkostlivé, mají poruchy spánku nebo trpí nespavostí.

 

Batolecí a předškolní věk

Projevy jsou podobné jako u předchozí skupiny dětí. S rostoucím věkem však ubývá přecitlivělosti na kravské mléko. Je však u těchto dětí častá alergie pylová. Zde je možné podávat antihistaminika. V tomto věku hraje je typický také atopický ekzém. S postupujícím věkem však obvykle slábne jeho intenzita, i rozsah kožního postižení. Do 5 let věku se v 85 % případů ztrácí.

 

Školní a adolescentní věk

Projevy potravinové alergie jsou podobné jako u dospělých. Objevují se chronické průjmy, nadýmání, nevolnost, zvracení, ale i snížení hladiny krevních bílkovin, anémie či nevysvětlitelný úbytek na váze. Podobný nález může mít i celiakie.

Časnou reakcí potravinové alergie může být tzv. orální alergický syndrom. Jedná se o svědění rtů a ústní sliznice, často i zvukovodů, přítomnost aftů či trhlin v oblasti ústních koutků. Syndrom bývá provázen rýmou, kopřivkou či astmatem.