Výživa jako prevence alergických onemocnění


V posledních 50 letech došlo ve vyspělých zemích k významnému nárůstu výskytu alergických respiračních onemocnění. Následně na to vzrůstá i výskyt alergie na potraviny, V souvislosti s uvedenou skutečností se stává důležitým cílem snaha ovlivnit tento nepříznivý trend zásahem do výživy člověka.

Alergická onemocnění

Alergická onemocnění jsou výsledkem dědičné dispozice a působením vlivů zevního prostředí. Mezi rizikové faktory rozvoje alergie patří nemožnost kojení, předčasné zavádění pevné stravy kojencům (před 4. měsícem věku), porod císařským řezem, vystavení tabákovému kouři a časná léčba antibiotiky. K ochranným faktorům této řady se řadí výlučné kojení po dobu 4-6 měsíců a časné vystavení se látek vyvolávající v organismu tvorbu protilátek (antigeny). To vede ke správné funkci imunitního systému a působí preventivně v rozvoji alergického onemocnění v dětství. Zejména jsou to antigeny přijaté potravou a proběhlou infekcí, které ovlivňují imunitní systém dítěte a „učí“ jej správně odpovídat na zevní podněty.

Důvody zvýšeného výskytu alergií

Zvyšující se výskyt alergických onemocnění není primárně podmíněn geneticky, ale spíše výraznou změnou životního stylu, která provází moderní způsob života. Ten se odráží ve způsobu stravování a stavu životního prostředí. Moderní stravování zahrnuje potraviny uměle zpracované, bohaté na tuky a rafinované cukry, s nízkým obsahem vlákniny, čerstvých ryb, ovoce a zeleniny. Tyto faktory působí již prenatálně a ovlivňují programování imunity plodu a také chování imunitního systému později.

Mateřské mléko jako prevence

Mateřské mléko obsahuje řadu faktorů zvyšující imunitu, které mohou působit ochraně z hlediska rozvoje alergie. Výlučné kojení bez jakýchkoli dietních opatření ve stravě matky po dobu 4–6 měsíců zůstává důležitým preventivním opatřením rozvoje alergických onemocnění pro všechny děti (vysoce rizikové i bez rizika alergie).

Prostřednictvím mateřského mléka je kojenec vystaven cizím bílkovinám, pocházejícím z potravy. Dřívější předpoklad, že vyloučení rizikových potravinových alergenů ze stravy matky povede ke snížení výskytu alergických onemocnění, se nepotvrdil. Bylo zjištěno, že toto vystavení vede mnohem častěji k navození tolerance k potencionálním alergenům. Z tohoto důvodu je preventivní vyloučení rizikových potravinových alergenů ze stravy kojící matky nežádoucí. Je samozřejmě žádoucí podporovat kojení a to nejen v prvních 6 měsících života, ale také v průběhu prvního roku, tedy v době, kdy se přechází na pevnou stravu.

Jiné formy potravy jako prevence

Pokud není kojení možné, je mateřské mléko u zdravých, ale vysoce rizikových dětí, nahrazeno hypoalergenní formulí (tzv. HA mléka), která mají preventivní efekt v prvních 4 měsících života. Výživa dětí „HA mléky“ po 4. měsíci života není ničím opodstatněná. Tyto kojenecké formule nejsou rovněž určeny k léčbě již manifestního alergického onemocnění. Jedná se o častý omyl, kdy je alergie na bílkovinu kravského mléka „léčena“ hypoalergenními formulemi. Nerizikové zdravé děti, které nemohou být kojeny, mají mít mateřské mléko nahrazeno standardní mléčnou kojeneckou formulí, a to i před 4. měsícem věku.

Zavádění příkrmů má být zahájeno u rizikových i nerizikových dětí mezi 4.–6. měsícem věku, optimálně ještě během kojení. Mají být postupně zařazeny všechny potraviny, včetně těch, které jsou potencionálními potravinovými alergeny (mléko, vejce, pšenice, sója, ořechy, ryby v podobě vhodné pro kojence). Tyto rizikové potraviny mají být zaváděny v domácích podmínkách, nikoli v kolektivních zařízeních nebo restauracích.

Preventivní opatření by neměla být omezena pouze na doporučení týkající se výživy. Moderní způsob života jako celek přináší negativní dopad na zdraví současné populace. Stále se zvyšuje výskyt onemocnění kardiovaskulárních, metabolických, nádorových a alergických. Právě alergická onemocnění se obvykle objevují jako první z těchto civilizačních chorob. Je třeba podporovat kojení, zdravý životní styl s dostatkem pohybu, nekuřáctvím a doporučovat vyváženou stravu s dostatečným množstvím čerstvého ovoce, zeleniny, ryb a vlákniny.

 

Zdroj: Pediatr. praxi 2015; 16(3): 163–166