Záněty genitálu u chlapců


Záněty genitálu u dětí jsou náhlé příhody, se kterými se často setkáváme, pro prvotní záchyt je potřeba mít na paměti příznaky jednotlivých onemocnění a také to, že některá z nich mohou způsobit neplodnost.

Balanitida

Jedná se o kombinovaný zánět žaludu a předkožky pohlavního údu. U většiny chlapců je spojena s poruchou přetažitelnosti předkožky. Je způsobena infekcí kapavka, mykózy, trichomoniáza aj., podrážděním chemikáliemi či poraněním.

 

Jak ji poznáme

Dochází k otoku a zarudnutí předkožky, které se může rozšířit i na kůži penisu. Při fimóze bývá častá hnisavá sekrece z předkožkového vaku. Doprovázená je bolestí s různými potíži s močením, které mohou vyvrcholit až zástavou močení.

Léčba

Léčí se podle vyvolávající příčiny. Ke zlepšení spolupráce a snížení psychického napětí je u dětí nad 6 měsíců do 10 let vhodné podání midazalomu. Analgetický efekt se zabezpečí podáním paracetamolu nebo ibuprofenu. Od roku věku se může podávat tramadol.

Provádí se výplach předkožkového vaku ředěným roztokem povidonum iodatum ve sterilní vodě. Tento roztok je vhodné používat i v domácím prostředí. Dobré jsou také výplachy nebo koupele penisu ve vlažném roztoku heřmánku nebo šalvěje. Do předkožkového vaku se aplikuje také Ophtalmo-Framykoin (užití oční formy usnadní podání). Pokud je podezření na mykotickou nákazu používá se k výplachům růžový roztok hypermanganu a lokálně se aplikuje antimykotická mast. V těžších případech je nutná celková antibiotická léčba.

 

Epididymitida

Tento zánět nadvarlete způsobí otok, zarudnutí a bolestivost poloviny nebo celého šourku, obtíže s močením. Projevit se může také zvýšená teplota. Je typický ve 3 věkových obdobích: kojenecký a batolecí věk, mezi 10.–12. rokem (nejčastější výskyt), adolescentní věk (nejčastější příčina sexuálně přenosné nemoci). Vyvolávajícím faktorem mohou být poruchy močení po operaci hypospadie nebo striktury (zúžení) močové trubice. Antibiotická léčba je indikována u pacientů s pyurií (hnis v moči), s prokázanou vývojovou vadou uropoetického traktu a u adolescentů. U chlapců mladších 12–13 let je velmi často způsobena enterovirovou, adenovirovou nebo mykoplazmatickou infekcí a ATB léčba by byla neúčinná.

 

Parotická orchitida

Jedná se o zánět varlete, vyvolaný na základě příušnic – což je často akutně probíhající infekční onemocnění virového původu postihující slinné žlázy. Při oboustranném výskytu může způsobit neplodnost. U poloviny postižených se vyvine různý stupeň zmenšení varlete, což může být spojeno se snížením plodnosti. Typická bývá bolest varlete, otok a zarudnutí kůže šourku. Pohmatově je varle tužší.

Příušnice

Od roku 1987 však v ČR probíhá povinné očkování, které by mělo zabezpečit doživotní imunitu proti příušnicím. Může však dojít k nakažení i očkovaných jedinců (účinnost vakcíny klesá po 15. roce věku), především pokud došlo ke změně viru a vakcína na něj neúčinkuje, nebo pokud došlo k selhání očkovací látky. Onemocnění se vyskytuje především v zimních měsících a na jaře. Může mít bezpříznakový průběh nebo jsou přítomny nespecifické příznaky (bolest hlavy, teploty, zánět dýchacích cest). U 30–40 % jedinců proběhne klasický projev onemocnění – otok a bolestivost jedné nebo obou příušních žláz, teploty kolem 40 °C. U 15–40 % adolescentů se rozvine nejčastější komplikace – zánět varlete.

 

Orchitida

K orchitidě dochází většinou 4–5 dní po postižení slinných žláz, většinou jsou přítomny celkové příznaky – horečky, nevolnost i zvracení.

Někdy může dojít i k izolované infekci varlete bez postižení slinných žláz.

Při nekomplikovaném průběhu je léčba symptomatická – podávání antipyretik, analgetik, podložení a chlazení šourku. Při bouřlivém průběhu nebo při oboustranném postižení je doporučováno podávání kortikoidů.

Až 38 % adolescentů má 3 roky po proběhlé orchitidě odchylky ve spermiogramu.